Jak má prezident vzbuzovat respekt?

Komentář Kamila Mudry pod předchozím článkem:

Aby pan prezident ten respekt sam svym chovanim vzbuzoval.“

Jenže v takovém případě je nutné prezidenta sledovat vlastníma očima a ušima, nikoli pouze zprostředkovaně, skrze média jež mají tendence ho v očích veřejnosti zesměšnit či něco horšího.
Já ho sleduji pravidelně v pořadu „Týden s prezidentem“. Ze způsobu jak jsou mu otázky pokládány i z jeho reakcí je zřejmé že nejde o pořad režírovaný a vysoce pravděpodobné že ani ty otázky nezná dopředu. No a vidím člověka který dokáže reagovat bezprostředně, bez trapných emocí, bez jakýchkoli písemných podkladů, plynule a s rozmyslem, odpověďmi které mají hlavu a patu a jsou srozumitelné každému kdo netrpí nějakým mentálním postižením. Už jen toto mi k respektu stačí.

Reklamy

Šikana

Napsal Jan Hruška

Jedna z nejhnusnějších vlastností toho, co se běžně nazývá šikanou je, že se týrání a ponižování bezbranných vydává za humor. Člověka neinformovaného překvapí, že ti, kdo podobné věci dělají, je obvykle považují za podařenou taškařici. Každá věc, která je v přirozeném řádu věcí dobrá se dá zneužít a obvykle čím je lepší, tím horší bude, když se zneužije. Jak vidno, platí to i o humoru.

Tuhle všeobecně známou věc jsem použil jako úvod k připomenutí, že zneužít k šikaně se dají i jiné, v podstatě dobré věci a že je tento trik hojně používán. Začněme třeba „uměním“. Zvrácenosti, drzé špinění lidí a idejí, vandalizmus, lži na politickou objednávku jsou prohlašovány za umění a běda tomu, kdo něco takového odsoudí.

Pokračovat můžeme dějinami. Tady je zajímavé, že se to částečně prolíná s humorem. Co já si pamatuju jako studentský humor, to jsou najednou výsledky moderního bádání. Rozdíl je v tom, že co my jsme považovali za srandičky, z toho je vědecky dokázaná pravda a hlavně metráky špíny, vylévané na ty, kterých bychom si měli vážit.

Svoboda, zvlášť svoboda slova se snad ani k ničemu jinému nepoužívá. Zvlášť přitom vynikají nejrůznější triky, jak popřít, že ten poškozený by měl mít taky svobodu se bránit. Další obory lidské činnosti si doplníte sami.

Nutno dodat, že člověk, který něco takového dělá, si sotva kdy přizná pravý stav věci. Už výrostek, který ponižuje a mlátí malé děti nepřipustí, že by to pro ty týrané mohla být menší legrace než pro něj. Natož dospělý umělec, historik, politik a tak podobně. Platí tady pravidlo, že člověk nejsnáz obelže sám sebe – to lže někomu, kdo je předem rozhodnutý uvěřit.

A jak píšete vy?

Pacifista napsal:

„Znáte to, napoprvé se píše nejlépe. Myšlenky naskakují jedna radost. Podruhé napsat to samé a vzpomenout si na vše co tam bylo poprvé vyjádřeno, co člověk chtěl říct, už se nepodaří stejně a je to taková nastavovaná kaše.“

Když zmizí pracně napsaný komentář, je to k vzteku, a napsat to samé podruhé se prostě nepodaří. Pacifista má pravdu, to první soustředění se na nějaký problém je neopakovatelné. Už to takhle nikdy nenapíšeme. Když se mi to stane, snažím se udělat z nouze ctnost. Říkám si, že zasáhl osud a že to musím zkusit napsat lépe. Stručněji, výstižněji, bez zbytečných slov. Znovu sebrat myšlenky a podívat se na věc s odstupem, s nadhledem.

A nebo taky už nenapíšu nic :-).

Photoshop 1914

Napsal sax

https://www.diskutnici.cz/data/foto/119892.jpg
Manipulované fotografie ruského chemika, fotografa- kronikáře a pedagoga Sergeje Prokudina- Gorského, zaujmou svoji neskutečnou kvalitou i po více jak stu letech.

Prokudin (narozen 1863 ve Vladimirske gubernii, zemřel 1944 v Paříži) tvořil tou metodou, že 3 černobílé diapozitivy, každý snímány prez filtr jiné barvy (červená, modrá a zelená), následně promítl do jednoho obrazu a to skrze filtry těch samých barev, skrze které byly snímány.

(Černobílý diapozitiv, snímaný skrze červený filtr byl promítán skrze červené sklo, přez to byl promítnut černobílý diapozitiv snímaný skrze zelený filtr a promítán skrze zelené sklo a následně obdobně modrý).

Zajímavé je, že Prokudinovo dílo bylo určeno především dětem a mělo sloužit jejich výchově a výuce. Jak lze posoudit, kvalita tu není pouze technická, ale i obsahová. Některé fotografie Rusi před vypuknutím prvé světové války jsou vpravdě úžasné.

Diapozitivy- fotografie najdete buď na stránkách Alexe Gridenka:

https://www.flickr.com/photos/alex_virt/sets/72157667447282731/page1/

Anebo v knihovně amerického Kongresu:

http://www.loc.gov/pictures/search/?st=grid&co=prok

Журавли

„Myslím, že žijeme ve strašné době – na přelomu staletí. V příštím století nastane pravděpodobně katastrofa. Hudba, poezie, jakékoliv umění budou ve velkém úpadku. Technika zničí zvláštní spontánnost vnímání, která byla tak důležitá pro hudbu posledních dvou století.“ Dmitrij Chvorostovskij

9 svátečních dní s Dimitrijem Chvorostovským končí – tohle je píseň poslední, moje nejoblíbenější.

 

 

 

Моя Москва


„Protestní trend, který probíhá po celém světě, se mi vůbec nelíbí. Protestování nepřineslo a nepřinese nic dobrého. Bere půdu pod nohama jakémukoli stabilnímu státu, ať už je více nebo méně autoritářský. Je to historický nebo národní problém, pokud mluvíme například o zemích Středního východu. V nich nemá americký model demokracie žádné základy pro existenci.“ Dmitrij Chvorostovskij

Představme si, že bychom my takhle zpívali a prožívali píseň o Praze – no, asi těžko… My jsme prostě jiní. A potřebujeme spíš protestovat, než být svorní.