Korea – 20. Demokracie 3. Úvahy před hlavním vchodem

Napsal: G. Alexandrov, přeložil LS Odtud

Je demokracie dobrá?

No, ve skutečnosti, stejně jako všechno ostatní v našem životě, je pro někoho dobrá, pro jiného ani moc ne. Ale to, co je jisté je, že demokracie není jen dobrá, ale stává se prostě nepostradatelnou, když jen přejdeme od zájmů kriticky myslící osobnosti, a dokonce třeba i vlivné, ale skupiny lidí, k zájmům mas, společnosti, lidu, což znamená – státu.

Celý příspěvek

Zážitek s nesrovnalostmi

Je až neuvěřitelné, jak může člověk jako já – bez hlubšího akademického vzdělání daného zaměření a bez řádných laboratorních podmínek – experimentovat s přírodními zákony. Tuhle se mi stalo při domácí práci (ano, vím, je to překvapující, ba až neuvěřitelné, ale já také doma někdy něco dělám), že mi spadly dva šroubky – a na zemi byl viditelně pouze jeden.

Celý příspěvek

Dojem

Napsal Sl.Lopatnikov
Překlad Janika, převzato odtud.

Když vidím takovéto fotografie „vlastenců“:

bez ohledu na to, jestli jsou z Ukrajiny, z Ruska, z Německa 30. let, z USA, z Afriky – odkudkoliv – mám stejný pocit obsedantní změkčilosti jako z homosexuálních průvodů: začínám se cítit jako cizinec… zcela postrádající soucit s lidstvem. „Vlastenectví – poslední útočiště ničemů?“ – Ne. Takové vlastenectví je prvním útočištěm debilů. Toto stádo tupých tvorů není hodno spatřit slunce… Vyhnout se misantropii při pohledu na takový dobytek je velmi obtížné. Velmi.

Ze starého:

Planetou vládnou paranoici
V salónech jsou v módě schizofrenici,
Na to se smutně dívají stoici,
Lovíce vidličkou knedlíky.

Přízvuk a jiné odlišnosti

Traduje se, že když se ptali Leoše Janáčka, který jako správný příslušník svého kraje „mluvil kratce“, jestli je JanÁček nebo JanAček, odpověděl: Jmenuju se Janaček s dluhym a.

Už léta vlastním dvě CD, jejichž občasný poslech mě blaží. Jedno s názvem Café de Paris a druhé – Café de Paris Plus. A tak si, bez znalosti libozvučné francouzštiny, pouštím Maurice Chevaliéra, Edith Piaf, Jeana Sablona, Jeana Gabina, Bourvila nebo třeba Juliette Greco, abych jmenoval aspoň některé.

Ale protože jsem odjakživa – nevím proč – spíše zatížen na mluvené slovo, než na slovo zpívané, největší obdiv u mne sklízí Fernandel s recitací básně „L´Accent“.

Celý příspěvek

Korea – 18. Demokracie 1

Napsal: G. Alexandrov, přeložil LS Odtud

Vládne démos? Kratósuje? Jak zařídíte, aby množství vládlo množství, vždyť potom přece lid (ve skutečnosti „dav“, přestože se skládá ze svobodných občanů) vládne sám sebou. Je to vůbec možné?

Dokonce jen teoreticky si představit vládu občanů jako vládu mnohých je velmi obtížné, nemluvě o praxi, která spíše svědčí o stabilitě poměrů, když nevládnou mnozí, ale jeden.

The One.

Celý příspěvek

Korea – 17. Noe, strom gofer a lidové bajky

Napsal: G. Alexandrov, přeložil LS Odtud

K tomu, že se v našem příběhu vynořily stromy, máme hodně příčin. Vezměme si už je tu jednu – jak by Noe postavil archu, kdyby neměl k dispozici stromy? A takhle stačilo popíchnutí shůry: „Učiň sobě archu ze stromu gofer,“ a – voila! – máme tu Noema, máme strom a máme archu, a v ní pak po páru ze všeho stvoření. „Zachraň se, kdo můžeš!“ A nikde nikdo, jenom ten Noe prostě mohl, a my všichni jsme toho živým svědectvím1.

A co by dělal, nemít strom gofer? Co? Tamto nebo ono.

Celý příspěvek

Sobotní

Minule jsem se nesetkal s dostatečně odsuzujícími komentáři, pouze se dvěma příznivými, což mi dodává odvahu zveřejnit další niterný výkřik. :-)

DOPIS

Můj Vesmíre!
Rozpínám tě knoflíčky tvé blůzky
Mléčná dráha mrazivě se točí
do hlubin tvých očí
– neumím v tom ohni jít

Pod mlhou vlasů tvou křivkou pasu
bloudím
jak vůdčí typ

Ztracený v přízni a zpitý žízní
toužím
tě oslovit

Hroty révy mléčné mi probodáváš smysly
píseň z nich crčí narudlá jak krev
elegancí bytí ovineš mé city
a dovolíš bohorovně dotýkat se slovně
nitra porozumění, stačí to ke snění
v okouzlení chvilek,

                                                   Tvůj snílek

Podle našich zjištění existují podezření o finančních tocích mezi Kremlem a Hradem, říká novinářka

9.5. | Poradce prezidenta Martin Nejedlý je zahalen spoustou tajemství, Rusové si své vytipované politiky v cílových zemích hlídají, říká novinářka Hana De Goeij, která se podílela na sérii reportáží New York Times oceněných Pulitzerovou cenou. Dodává, že vazbám prezidenta na Rusko se věnují i česká média, ale prý někdy jsme hodně tolerantní národ a před některými věcmi zavřeme oči snáz než jinde.
Tolik z aktuálně.cz.

Podle mého – a nejen mého – zjištění, existuje podezření o finančních tocích mezi novináři a jistými „zájmovými“ skupinami. Devótnost novinářů k vlastníkům médií ani není zahalena spoustou tajemství. Vytipované politiky novináři pečlivě hlídají, jiných si ani nevšimnou. Když už je Pulitzerovou cenou oceněn nějaký takový podivný týpek jako Halík, svědčí to dostatečně o tom, jakému druhu pisálků se dnes tato cena dává. Dodávám, že jsme prý někdy hodně tolerantní národ, ale před masívní otevřenou propagandou až mesianistických rozměrů už zavírat oči prostě nelze. :-)