Kolik stojí přesunutí památníku?

Hledala jsem, kolik asi tak může stát přesunutí sochy v nadživotní velikosti, o vybudování památníku nového ani nemluvě, a přiznám se, že o tom nemám ani tu nejmenší představu. Jedno však vím s jistotou – ta částka, jakkoli astronomická může být, bude vždy menší, než na kolik přijde ješitnost malého bezvýznamného českého politika :-).

Jak píše Alva„Že by TOPka vedena maršálem Kolářem nedokázala zvítězit nad sochou? :-)))“

Sochu maršála šoupne vítězný Kolář někam do muzea a nahradí ji památníkem osvobození Prahy na konci druhé světové války. To zní přijatelně, ale… už se taktně mlčí o dodatku – památník by měl zohlednit uprchlíky z Ruska, kteří získali československé občanství a po osvobození byli odvezeni do Gulagu.

V článku „Praha se osvobozuje od svého osvoboditele Koněva“ píše ansari75 (volně přeloženo):

Vyvážel snad Koněv osobně uprchlíky ze SSSR do Gulagu? Jak je spojen s těmito lidmi (bělogvardějci, trockisty), jejichž osud tak náhle znepokojuje pražskou veřejnost – natolik, že to převáží nad osvobozením města Rudou armádou? Znamená to, že morálka antirusismu by měla být následující: pokud maršál Koněv a Rudá armáda osvobodili Prahu od fašismu, pak lidé, kteří „unikli ze stalinistického režimu“ by byli žili klidně a spokojeně pod nacistickou okupací?

Možná se tedy tito lidé do Gulagu nedostali náhodou, ale jen kvůli spolupráci s nacismem?

***

Pro srovnání, takové zrcadlo nastavené české malosti a ubohosti:

Nemohu pochopit jednu věc – proč uprostřed všech těchto „slovanských bratrů“ se Hitlerova vlasti Rakousko nestydí ani za jméno Stalina, ani za monumentální citát, zdobící hlavní náměstí Vídně?

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e2/GuentherZ_Wien12_Gedenktafel_Stalin.jpg/220px-GuentherZ_Wien12_Gedenktafel_Stalin.jpg

Pamětní deska Josefa Stalina ve Vídni byla odhalena 21. prosince 1949 u příležitosti jeho 70. narozenin. Během lidového povstání v Maďarsku v roce 1956 byla polita na protest barvou, ale byla opravena vídeňskou městskou správou. Dokonce ani žádost Nikity Chruščovova o odstranění tohoto památníku nebyla vyslyšena. Dalším sovětským politikem, který se v této věci obrátil na město Vídně, byl v roce 1991 tehdejší ministr zahraničí Eduard Shevardnadze v dopise Leopoldu Gratzovi .

Přesto byla pamětní deska Stalinovi ve Vídni zachována. Její odstranění je odmítnuto na základě rakouské státní smlouvy, která zavazuje republiku k ochraně a údržbě sovětských památek. (podle wikipedie)

 

Chudá žena z lidu

https://i1.wp.com/www.narodninoviny.cz/wp-content/uploads/2019/09/filipová_kalousek.jpg

https://i1.wp.com/www.narodninoviny.cz/wp-content/uploads/2019/09/filipová_schwarzenberg.jpg

To je ta paní, co bleskurychle vyhrála soud nad Babišem. Fotku s Kalouskem vysvětluje takto:

„Fotka pochází ze září loňského roku.
Tehdy se mi naskytla příležitost, jít se podívat do prostor parlamentu a při té příležitosti i na pana Kalouska. No a vzhledem k tomu, že jsem skutečně prostá žena z lidu a v životě jsem takové pozvání nedostala, tak jsem této příležitosti využila, protože co si budeme povídat… takovou možnost člověk nedostává každý den, že?“

Fotka se Schwarcenbergem by mohla teoreticky pocházet ze stejné šťastné životní příležitosti. Pokud by si ovšem paní někde v zákulisí převlékla tričko :-).

Tak nám osvobodili Babiše

Napsal vittta

V unikátním článku na PL, který se pro nepřátele PL zabývá autentickými reakcemi konkrétních politiků, takže není třeba se obávat Putina a fake news, řízených z Kremlu, je vidět, jak daleko od reality se pohybují politici v naší zemi. (na západ od nás jsou samozřejmě ještě dál, ale to není předmětem diskuze)
Dovolím si posoudit jednotlivé výtečníky, a upozorňuji Observera a spol, že je to pouze můj názor, nikoli Boží pravda.

Jako první je uveden marek Výborný:
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný zdůraznil, že lidovci jako demokratická strana ctí právní stát. Od počátku to prý říkali. Jedním dechem však dodal, že důvěru Babiš prostě mít nemůže. „Nic se nemění na stanovisku KDU-ČSL, že pan Babiš je slabý premiér,“ zdůraznil Výborný.

Tak vida, KDU sice ctí právní stát, ale důvěru mít nemůže, navíc je to slabý premier.
Zdůvodnil to důchodovou reformou a financováním sociálních služeb.
Škoda, že to nevysvětlil konkrétněji, a když už byl v rauši, mohl ještě dodat potřebný kontext, tedy jak tuto problematiku řešili konkrétně Lidovci, když byli u lizu.

Další byl Ivan Bartoš, který je chlup chytřejší:
Předseda Pirátů Ivan Bartoš dal najevo, že je rozhodnutím státního zástupce Jaroslava Šarocha překvapen, neboť podstata celé kauzy je stále stejná.

Kdybych řekl, jak to cítím osobně: Kdyby se toto týkalo kohokoli jiného a nebyl v ní zapojen premiér Andrej Babiš, tak ta kauza je dávno u soudu. Když si vezmete, o co se v té kauze skutečně jedná, tak je to o tom, že když velká firma čerpá dotace určené pro malé a střední podnikatele, no tak je to podvod,“ upozornil Bartoš.

Jakkoliv má Bartoš pravdu v tom, že šlo o podvod a peníze byly určeny malým podnikatelů, byl to podvod legální.
Nevšiml jsem si, že by Bartoš navrhoval nějakou úpravu tohoto zákona, který si asi každý vykládá jak chce.
Dále se poněkud ukecl v tom, že být to někdo jiný, causa je u soudu.
Není.
Naopak, kdyby to nebyl Babiš, nebo kdyby Babiš nebyl v politice, nikdo by si toho nevšiml, jako si nikdo nevšímá stovek stejných caus, ba zřejmě ještě o dost „výživnějších“.

Další na řadě je ODSák Kupka, který je nezajímavý, jen vyjádřil obavu o mínění občanů, ale níže je předseda ODS Fiala, který má o občany též velkou starost.

„Rozhodnutí státního zástupce bereme na vědomí. Nastala ale situace, před kterou jsme varovali. Po jarní nevysvětlené změně na Ministerstvu spravedlnosti a mediálním tlaku předsedy vlády velká část společnosti neuvěří, že by takovéto rozhodnutí padlo i v případě řadového občana,“ uvedl předseda ODS.

Dojemné.
Jenže občan dobře ví, že řadový občan a nadobčan už si dávno nejsou rovni, a Babiš je v tomto ještě žabař.
Navíc- velká část je kolik?
A mediální tlak předsedy vlády…tak já cítím mediální tlak z opačné strany, pan Fiala si asi sedí na uších.

Vít Rakušan ze Starostů by to rád prověřil nadřízenými orgány, ještě měl dodat, že přesně o to bojoval v jiných případech, kdy se občané nějak zamotali se státní mocí, a šli na základě komických důkazů na dlouhá léta sedět.

Jen měl asi bojovat hlasitěji, páč mně to nějak uniklo.

Petr Gazník (STAN) upozornil, že OLAF měl podezření.
„Vyšetřování Andreje skončilo, zapomeňte… Protože jde o premiéra, bylo by možná lepší, kdyby ho osvobodil opravdu nezávislý soud. Takto zůstane pachuť na patře, když i evropský úřad pro boj s podvody OLAF podezření měl,“ uvedl Gazdík.

A já dodávám:

Podezření je málo, Péťo!

Unikátně to vystihl Luděk Niedermayjer: (TOP09)
„Vzhledem ke všemu, co jsme o kauze Čapí hnízdo slyšeli, to je informace překvapivá. A protože zde jde o mnohem víc než o jednoho premiéra, jeho ‚nejlepší nápad‘ a pár desítek (již vrácených) milionů, musíme doufat, že jde o výsledek striktně nestranného právního posouzení. Jinak máme mnohem větší problém, než je z mého pohledu premiér nehodný svého úřadu…“ bil na poplach europoslanec.

Luděk toho o Čapím hnízdu hodně slyšel, zřejmě z té Babišovy kampaně, co o ní hovořil Fiala.
Tak je překvapený.
No, musíme věřit (státnímu zastupitelství) co jiného zbývá?
Ale to je všechno slabota a banální, daleko větší problém je, že Babiš není hoden svého úřadu.
Ještě měl dodat proč, když je teď nevinen.

Maršál Koněv

 

Sax napsal:

„Docela by mne jeste zajimalo, jak se odviji trestni kauza se sochou Koneva. Podala radnice uz trestni oznameni?
Ideje (zde demokracie) jsou nejvice kompromitovany jejich nositeli (zde starostou mestske casti). Spravedlnost ano, ale jak pro koho.
„Pan starosta (Kolář) jasně řekl, že dokud se s ruskou ambasádou nezačne konstruktivně jednat o tom, kam tu sochu přesunout, tak tam ta barva zůstane.“
*
Trestní odpovědnost za graffiti
Zákon č. 40/2009 Sb. § 228

Poškození cizí věci
(1) Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí
tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo
jiné majetkové hodnoty.
(2) Stejně bude potrestán, kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká,
pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou.
(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán,

b) spáchá-li takový čin na věci jiného pro jeho skutečnou nebo domnělou
rasu,
příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení,
vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání
*


Milý Saxi, Vypadá to, že radnice podá trestní oznámení na ty, co se pokusili sochu čistit :-). Starosta Ondřej Kolář je označil za ruské trolly:

Když se do čištění pustili dobrovolníci, kteří nápis ze sochy odstranili na své náklady, označil je Kolář za nějaké ruské trolly. „Jsem názoru, že věci je dobré pojmenovávat pravými jmény. A lidé by se neměli bát a stydět říkat pravdu. Když piedestal drhne člověk, který se netají svou proruskou orientací, otevřeně podporuje prezidenta Putina a šíří dezinformace, je to ruský nebo proruský troll,“ dodal Kolář pro Lidovky.cz.

„Zfanatizovaný blb polil sochu maršála růžovou barvou v noci, anonymně, a pravděpodobně úplně sám. Kde jsou ty doby, kdy organizovaná tlupa natírala růžovou barvou tank číslo 23. Tehdy to bylo neméně „kontroverzní“, ale symbol triumfu přenášela televize a zprávu přinášely noviny. Mediální šplhouni a slouhové dělali novou kariéru v nové době. A nikdo ani nepíp. Skoro nikdo.“ Napsal Ivan David ke stejné události před rokem. Je to dobrý postřeh – vandal se dopustil svého činu tajně a anonymně, zatímco ti, co nápisy odstraňovali, pracovali ve dne a jsou zachyceni na fotografiích i na videu. A pan starosta nazývá ty zbabělce vylévající špínu v noci za „lid“, který si sochu nepřeje, zatímco ti, co to svinstvo čistí, jsou pro něho „trolly“.

Kdo jste dnes nešel do průvodu?

Pamatuji si to velmi dobře: předseda SSM byl sesazen z funkce, protože, ó hrůzo, jen si to představte, on nešel na 1.máje do průvodu, ale, a to už člověka až mrazilo hrůzou z té opovážlivosti, odjel místo toho s rodinou na chatu. Byl tím úplně zdiskreditován, byl to prostě špatný člověk, a všichni se od něj odvraceli.

Dnes jsem si na to vzpomněla, když jsem četla titulek Komentář Petra Honzejka: Zeman hostí komunistu a ticho k výročí zabíjení svobodomyslných Čechů je ohlušující“  Článek je dostupný jen v placené sekci, ale ústřední myšlenka je jasná – kdo mlčí k výročí 21.srpna, je dnes skandalizován a zavrhován stejně, jako by byl kdysi za neúčast v prvomájovém průvodu.

„Pokračování 50.let demokratickými prostředky“, napsal sax, a dál ho to přestalo bavit :-). Ani já bych už o tom nepsala, ale všimla jsem si lidové tvorby, a to mě zlomilo. Tohle opravdu píší někteří lidé v diskuzních fórech, ti správní, co chodí do průvodu:

Smutek padl na naší zem…..
proč se to stalo,ví jen čert
snad Bůh nevěděl co to dělá
když na nás mířila děla
snad to bral jen za zábavu
pak se chytal za hlavu……

Recept na lečo

https://www.diskutnici.cz/data/foto/124961.jpg

Nejlepší lečo na světě dělávala moje maminka. Takové neudělá nikdo, ani mně se nepovede. Přesto se pokouším přijít tomuto lehkému letnímu pokrmu na kloub. Recept je zdánlivě jednoduchý, všichni vědí, co do leča patří. Problém je v tom, v jakém pořadí ingredience na pánev dávat. Nejprve papriky, nebo rajčata?

V tomto receptu na takzvaně „pravé maďarské lečo“ dávají na zpěněnou cibuli nejprve papriky, ty podusí, a teprve potom přidají neloupaná nakrájená rajčata s nakrájenou klobásou. Není to vůbec špatné, rajčata se se mohou vlastně jen prohřát, zůstanou hezky v kouscích, není z nich kaše. Vajíčko se nedává, takže pokrm vypadá lépe.

Na recept se objevila v komentářích kritika a tento recept:

„…Žádný Maďar by nikdy nedal do leča napřed papriku a pak rajče. Postup je takový, že sádlo/olej, na to nakrájená klobása (pouští mastnotu a papriku,koření, žádné (koření) se do leča NEDÁVÁ, pak zesklovatět cibulku, dále rajče ( Maďaři dle oblasti loupou rajčata, blanšírovat a pak oloupat) a nakonec,vždy, na proužky nakrájenou papriku….“

To také není špatné, nejprve podusit nakrájená oloupaná rajčata má tu výhodu, že se z nich odpaří voda a vznikne lepší šťáva. (Jen bych nedávala před cibulí klobásu, to je podle mě nesmysl, cibule v té šťávě z klobásy nemůže zesklovatět a pořádně se osmažit.) Zkusila jsem i tuhle variantu a vajíčka přidala následujícím způsobem, který mě doslova uchvátil: V zelenině se udělají důlky a do nich se rozklepnou vejce, která se nemíchají! Pánev se zakryje a vše se dusí, než se vejce srazí podle chuti.

Vychytávky: Jako první dávám na pánev rozpustit kostičky slaniny, na ni pak půlkolečka cibule. Do podušené zeleniny přidám utřený česnek.

Vyřešit otázku, jestli nejdřív dávat rajčata nebo papriky se mi však nepodařilo. Každý způsob má svá pro a proti.

Zásadní srpnové kroky premiéra Babiše

Napsal Oleg Rybnikář

Jaké jsou kulisy současné vnitropolitické situace, jenž je označovaná jako vládní či dokonce ústavní krize?

  • Minoritní koaliční strana ČSSD z jakýchsi sebevražedných a nevysvětlovaných důvodů zarputile trvá na nominování jakéhosi šmardy, t.č. jejich místopředsedy, do pozice jakéhokoliv ministra, tak třeba, když už je to místo zrovna volné, pro kulturu;
  • premiér Babiš je koaliční smlouvou zavázán k tomu, aby koaličního nominanta, tedy uvedeného Šmardu, prezidentovi za ministra navrhl, což rovněž učinil, a to přesto, že, jak sám říká, se nedomnívá, že by tento Šmarda byl k této funkci kvalifikovaný;
  • prezident Zeman se ke jmenování tohoto Šmardy nemá, oficiální stanovisko sdělí národu v polovině měsíce;
  • ČSSD v této situaci po premiérovi žádá, aby si jmenování jejího Šmardy od prezidenta vynutil podáním ústavní žaloby, což premiér z rozumných důvodů (např.proto, že se takto jmenování ministra vynutit nedá) odmítá ;
  • celá anti-zemanovská a anti-babišovská opozice, včetně celého mediálního mainstreamu, této situace využívá k bombastickému a hysterickému mediálnímu humbuku o údajném porušování Ústavy, ústavních zvyklostí, pravidel a tak podobně a tvrzení, že je demokracie ohrožená a tak dál
  • pod tlakem této mediálni bouře ve sklenici vody nechal se premiér Babiš slyšet že pokud situace nebude do konce vládní dovolené (26.srpna) vyřešená, tak že učiní zásadní kroky.

Včil se všichni ptají, jaké tyto zásadní kroky asi mohou být? O tom, často zcela blábolivě, mudrují různé mluvící hlavy, většinou s jediným, více či méně dovedně skrytým, cílem, a sice poplivat buď premiéra nebo prezidenta, nejlépe pak oba. Abych byl konkrétní, tak například v ůterý 30.7. to předvedl jakýsi Petr Hartman, že prý komentátor Českého rozhlasu, avšak z neuvedených důvodů puštěný do vysílání jejich České televize. Mj. lživě, s evidentně dehonestujícím záměrem, tvrdil, že premiér „zásadní kroky slibuje opakovaně už dlouho“. Kromě toho, že to prokazatelně není pravda, tak je to i v rozporu s dřívějšími tvrzeními   téže sorty profesionálních „komentátorů“, kteří premiérovi doposud vyčítali, že situaci nezabývá dostatečně. Nuže, nyní –poprvé- premiér ohlásil, že učiní zásadní kroky, pokud nebude problém ke stanovenému datu vyřešen.

A jaké teda ty zásadní kroky mohou být? Tak třeba takové, zde je jedna z možných variant :

Krok č.1 Premiér pošeptá do ouška předsedovi minoritní koaliční strany, že pokud nezmění svoji nominaci a nenavrhne jiného kandidáta, a to jemu i prezidentovi přijatelného, na pozici ministra kultury, tak že v takovém případě vypoví ON koaliční smlouvu. Po této informaci buď ČSSD změní nominaci, čímž dovrší dosavadní sebezostuzování se, anebo premiér udělá krok č.2 a vypoví koaliční smlouvu. Pak navrhne prezidentovi odvolat socialistické ministry a zrekonstruuje vládu přeobsazením uvolněných ministerských pozic podle vlastní (a zřejmě i prezidentovy) úvahy. Roztomile trapná by byla varianta, kdy by se obě do té doby koaliční strany začaly předhánět, kdo koaliční smlouvu ukončil dřív, zda ANO jejím vypovězením anebo ČSSD demisí svých ministrů..

A bude vymalováno. Odpůrci působení ČSSD ve vládě –zevnitř i zvnějšku- budou moci být spokojeni. Schválně jak dlouho jim, a to zvláště těm vevnitř, to uspokojení vydrží. Mimochodem tak bez zvýšené pozornosti spadnou pod stůl i všechny požadavky ČSSD na úpravu rozpočtu.

Opozice pak samozřejmě může znovu nechat hlasovat o nedůvěře vládě. Pak bude na premiérovi, aby jednáním se všemi  parlamentními stranami zabránil vytvoření ad hoc koalice pro nedůvěru vládě. Ale i kdyby se mu to nepodařilo (50/50), a nedůvěra byla odhlasována, pak opakovaně nově jmenovaný premiér Babiš bude sestavovat novou vládu …. nepochybně bez Šmardy ….a zřejmě i bez Pocheho a jeho Petříčka (a zástupu sociálních demokratů na MZV). A ta buď důvěru dostane anebo budou fakt předčasné volby Pokud je to to, co opoziční strany včetně ČSSD chtějí, tak to mohou dostat. Rozporuplné pocity poslanců těch stran, které takto vypadnou z parlamentu (např. ČSSD, TOP) při těchto hlasováních jim nezávidím.

 

Jak to bylo s odvoláním pana Staňka

„Řeknu vám celou posloupnost. 15.dubna za mnou přišel pan Hamáček s panem Staňkem a oznámili mi, že odvolají ředitele Národní galerie Praha pana Fajta kvůli nesrovnalostem v hospodaření, a pan Staněk podal trestní oznámení. K odvolání Fajta došlo o tři dny později.

Už 24.dubna vznikla petice požadující Staňkovo odvolání a 28.dubna začal odvolání vlastního ministra požadovat místopředseda ČSSD Onderka v rozporu se stanoviskem vlastního předsedy. Na Úřadu vlády jsem 2.května přijal signatáře petice, na setkání s nimi byl i pan Hamáček, který se za Staňka postavil.

Na protivládní demonstraci Miliónu chvilek 6.května na Staroměstském náměstí poslanec z koaliční soc.dem. Dolínek prohlásil, že by měl Staněk odstoupit. Na situaci pak reagovalo grémium ČSSD 9.května, které Staňkovi vyslovilo podporu a uložilo mu, aby do 31.května udělal pořádek v resortu, zklidnil kulturní scénu a vypsal výběrové řízení na Fajtova nástupce.

No a 13.května bez jakéhokoli vysvětlení pan Hamáček oznámil Staňkovi, že má rezignovat. Otočil o 180 stupňů, šel proti rozhodnutí vlastního grémia. Takže tím, že pan Hamáček ustoupil sobotkovsko-chovaneckému křídlu, navrhl odvolání ministra kultury, podrazil pana Staňka a vlastně i prezidenta, který o těch záležitostech věděl, a vznikla tato situace.“

Andrej Babiš, Právo, sobota 27.července 2019

Jihovýchodní Asii postihla katastrofa, která překonala všechny rekordy; jmenuje se Spojené státy.

Napsal DavidSwanson, přeložil Brok, převzato odtud.

V mém městě ve Spojených státech – což není zvlášť neobvyklé – máme na významných veřejných místech velké pomníky, které označují některé z nejkatastrofálnějších nemorálních akcí minulosti. Bohužel, všech pět těchto hlavních pomníků oslavuje tyto minulé hrůzy, místo toho, aby nás učili je neopakovat. Virginská universita nyní staví památník zotročeným lidem, kteří ji stavěli. Budeme tedy mít pět oslav zla a jednu jejich varovnou vzpomínku.

Dva z pěti pomníky slaví genocidu západní expanze přes kontinent. Dva slaví stranu otrokářů v americké občanské válce. Jeden uctívá vojáky, kteří se účastnili jednoho z nejničivějších a nejvražednějších útoků na malé části země, které lidstvo dosud spáchalo. Ve Spojených státech to lidé nazývají „válkou ve Vietnamu“.

Celý příspěvek

Poděkování Kamilovi

Dost dlouho jsem tu nebyla (dopřála jsem si po letech ten přepych pít první kávu a nekoukat přitom do monitoru), a jak vidím, tak ani moc nechyběla, blog běží vesele dál, což je stav ideální, kdo ze spřátelených blogerů by se tohohle dočkal :-). Ale vážně – je to zásluha především Kamila, který se chopil iniciativy a řídil to tady suverénně a bravurně sám. Takže moc ti děkuji, Kamile.

P.S.: Nevím, jestli sis všimnul, že můžeš moderovat komentáře. Máš pod svými články některé neschválené, pokud je to tvoje přání, tak je to v pohodě.