Napsal sax

Jelikož se zde setkáváme v těžkých dobách, nabízím na odlehčenou a na posílení komunitní soudružnosti jedno odlehčené téma (příspěvky o virovi jsou samozřejmě vítány i zde):

Na trubce jsem náhodou narazil na famózní stránky paní Marie Pačesové:

https://www.youtube.com/channel/UCbyzWaaueHBaPUjETKpIWpA/videos

Ty ve mne vzbudily sentimentální vzpomínky na školní a táborovou kuchyni, návštěvy u známých, hospody, ale i domov. Takováhle kuchyně se bez pochyb ještě udržuje na vesnici, ale z českých měst již vymizela. Nápad k napsání článku odstartovalo níže uvedené video s receptem na buřtguláš. (Vitttova kritika zní, že tam má málo majoránky a chybí čerstvý česnek.)

Jelikož sám jsem gulášovej, či spíše perkeltovej (gulášovou polívku moc nemusím), téměř 10 let jsem v kuchyni hledal ducha Perkeltu, až se mi ho po mnoha marných pokusech podařilo najít.
Nejstarší gulášový (ponechme to tak) recept jsem našel u básníka Charlese Baudelaira z poloviny předminulého století.Ten zapsal recept na guláš tak, jak ho viděl vařit v jedné chudé domácnosti maďarské puszty. Recept jsem si nezapsal, protože je jednoduchý k zapamatování:
*
Do hrnce naházíme zeleninu, osolíme a zalijeme vodou a dáme vařit na mírný plamen.
To je vše.
Je tu ovšem jedna technologická podmínka:guláš se nesmí míchat!
Jen jednou za čas chytneme hrnec za obě ucha a prudce s ním zatočíme, aby se zelenina nepřichytávala.
*
Já vyvolávám ducha Perkeltu tímto způsobem:
*
Jako ingredience pouze maso, bílou cibuli (1x-3x více, nežli masa), papriku, tuk a sůl.
Nic více.
Duch Perkeltu se vyvolává zaříkáváním, tedy technologií, která je zde podstatná:
V pomalém hrnci s těžkým dnem rozehřejeme tuk a přisypeme nakrájenou cibuli s masem.
Občas promícháme.
Když se vypaří cibulí puštěná tekutina, snížíme plamen na minimum, dolijeme asi 2 cemtimetry vody a při občasném míchání (hlavě odtrhávat ode dna) necháme směs lehce připálit.
Jakmile to už začíná trochu smrdět, přilijeme opět 2 cm vařící vody a celý proces opakujeme asi tak 5x-10x (podle kvality cibule a masa). Důležité je nechat pokaždé směs zlehka připálit, v tom sídlí podstata děje. Po celou dobu je samozřejme hrnec otevřený, bez poklice.
Z toho vyplývá, že vyvolávání ducha je časově náročná činnost, trvající cirka 3-5 hodin.
Poté, co se cibule rozpadne do hnědého pyré, přisypu hodně mleté papriky (1-2 pytlíky), osolím a nechám povařit minimálně 30 minut, lépe hodinu (i více, podle stavu masa).
Pak nechám dochladnout na plotně a následně hrnec odložím buď na terasu (je-li venku zima), anebo do sklepa. Z mě neznámých důvodů guláš zrající v lednici nemá nikdy správnou chuť.
K cibuli jen podotýkám, že má dvojí účinek: jednak dodá chuť a za druhé vytvoří hustou omáčku (takže netřeba zahušťovat).
Proti individuálním variantám (majoránka, kmín, česnek a podobně) naprosto nic nenamítám a s chutí je slupnu, jsou-li mi nabídnuty.

A na závěr ještě slibované video od paní Marie Pacesove:

Napsal sax:

A jeste lepe!
O prohlaseni prezidenta k situaci informuje fake Sputnik, zatimco ceska media bud mlci, anebo zpravu soupnou nekam, kde ji nenajdete…tak hluboko jsme klesli…
https://cz.sputniknews.com/ceskarepublika/2020031311643749-zeman-vsichni-musime-projevit-bezpodminecnou-solidaritu-spolecne-to-zvladneme/

„Vážení spoluobčané, nyní musíme projevit bezpodmínečnou solidaritu. Prosím, dodržujte všechna nařízení, která vydává Vláda České republiky. Není čas na sobectví, smlouvání a handrkování. Společně krizovou situaci překonáme. Jsem ve svém srdci s vámi všemi,“ prohlásil prezident republiky.“

Slava nasemu prezidentovi, jeste, ze moudry lid zvolil prave jeho!

Napsal Sax

Jelikož jsme naťukli aktuální téma, dovoluji si předložit kraťoučkou úvahu:

Běžný příznivec přírodní léčby žije naprosto zdravým způsobem: nejí žádné jedy, bylinky bere ze zahrádky, nakupuje jen «čisté» a prověřené potraviy a cítí se výborně. Přesto má neustále potřebu se léčit. Sezónně se očišťuje, podniká různé kůry a prolévá se hektolitry vývaru a nálevů.

A po všech těhle peripetiích se cítí ještě lépe, což zavdává důvod k myšlence, jak moc zdravý ve skutečnosti byl, když se cítil naprosto výborně a když žil tak zdravě, že už to více ani nešlo.

Nevede náhodou zdravý způsob života k nemoci? A to bez prodlení a neodvratně?

Nežijeme v příliš zasviněném prostředí, které se jen těší na to, až najde někoho zdravého, aby po něm hned mohlo skočit? Není zdravý způsob života nevratnou poukázkou na chorobu?

Nesestává smysl bylinkářova života z touhy po tom, aby mu zase bylo blbě a on se konečně mohl zas začít léčit? Jakou váhu mají rady věčně se léčícího člověka? Lze brát návrhy léčby do člověka, co se léčí od rána do večera a od ledna do prosince vůbec vážně?

Nemožnost svobodně cestovat, především na Západ, je považovaná za jednu z nejhorších věcí za socialismu. Osobně mi připadala jako jev velmi hloupý, a často jsem si říkala, proč to vlastně komunisté dělají. Co by se stalo, kdyby cestování jednoduše povolili? Věc samozřejmě nebyla tak jednoduchá, drželi lidi pod krkem omezenými možnostmi ohledně financování takových cest. Nějak moc peněz tehdy většina z nás neměla. To fungovalo víc, než nějaké přímé zákazy. A byly zřejmě ještě i jiné důvody pro uzavření hranic. Sax to pěkně rozebral ve svých komentářích pod předchozím článkem. Dávám je sem v podobě, jak je sax napsal, bez úprav, jen jsem si dovolila některé pasáže zvýraznit .

Sax napsal:

Celý příspěvek →

Komentář pod předchozím článkem napsal sax.

Pojem rasismus zalezi na zdrojove zakladne. Uz jsem tu psal pribeh kluka, ktereho jsem kdysi znal, co si vzal autentickou amazonskou indianku a odstehoval se za ni v nadeji, ze splyne s jejim kmenem a stane se z nej indian…ale oni s nim vcelku racionalne vyjebali, nebot jim hned doslo, ze vypada a smysli jinak, nezli oni a ze jim jeho pritomnost rusi jejich stalete zvyky, jez jim zarucovaly preziti…a z nadejneho indiana se stalo kmenove nebezpeci cislo jedna, takze ho vypoklonkovali do zvlastni chyse za vesnici a s nejakou spolupraci a zarazenim mel utrum. Nakonec byl jen na obtiz, delal z nouze zenske prace, coz ho rozhodilo natolik, ze sbalil manzelku a odstehovali se spolu do Prahy…a tady, ve zdrojove silne zemi se ona zaradila vcelku v pohode, protoze tu byl prebytek, ktery si ji spolecnost mohla dovolit venovat.
Tupy Evropan by chovani indianu nazval rasismem, z jejich pohledu bylo vylouceni belocha existencni zalezitosti. Tohle obcinove-kmenove premysleni samozrejme preziva a tak kdyz do africke komunity prijde beloch, je na nej samozrejme nahlizeno jako na nekoho, kdo dokaze rozrusit styl komunitniho zivota natolik, ze muze nastat docela velky az neresitleny problem a komunita se muze rozpadnout. Cernoch v Evrope dtto a podobne. Pokud nekdo na svoji existenci vydava hodne energie a casem si vypestuje algoritmy chovani a mysleni, ktere jeho existenci podporuji, proc by si mel do sveho kruhu poustet nekoho nekompatibilniho, ktery mu nejen pridela praci, ale i ho muze ohrozit? Tupani pak mluvi o rasasismu a o rasach, ale neni to tak, je to bezny konflikt mezi zabehlym a neznamym jednanim. Nechate petilete dite opravovat brzdy na aute, i kdyz by moc chtelo? Nenechate? Pak jste nepritel deti a divny pavouk, kteremu je treba se vyhnout!

Napsal sax

S moralkou je to opravdu velmi jednoduche, Astere:
Clovek je zcasti zvire a zcasti spolecenska bytost a obe poloviny se v nem perou o sve vitezstvi.
Moralka= sebeomezeni je bud z duvodu profitu, anebo pod pohruzkou trestu.
Z toho vyplyva, ze bud existuje spolecnost, kde jsou moralni uplne vsichni, anebo musi existovat instituce, ktera te moralce „nauci“ a nebudes-li se chtit ucit, bude te trestat (Bata, cirkev, komunisti, prostestanstske obce atd.).
V prvem pripade, vseobecne moralnosti, nesmi existovat pravni prostredi, kde se amoralnost netresta- prikladne v soucasne spolecnosti. Jste dva, ty se chovas moralne a druhy, nemoralni, te do hodiny a dne ojebe tak, ze se z toho uz nedostanes.
A bude pritom mit podporu zakona.
Coz znamena, ze spolecenstvi „vseobecne moralnosti“ jsou bud kratkodoba (dokud je nekdo neinfiltruje a nerozlozi zevnitr- na prikladu hippies). Anebo musi byt mala, aby unikla pozornosti nemoralnich skupin (prvotni krestane, katari, prvotni husite apod.).
Tohle je stare tema tady na webu, ale zrejme jeste nedoslo k „prijeti“ faktu, ze nelze byt moralistou v pravne a-moralnim prostredi. Jedine, ze by se prez noc a ve stejnou hodinu vsichni zmoralizovali a to s podminkou, ze opravdu vsichni, do posledniho. Druha moznost je samozrejme vystavet moralni spolecnost a zabudovat moralni teze do zakona…pokud si vzpominas, pak o neco podobneho se pokusili komunisti (vsude bylo slyset apel na ohleduplne chovani, spolecensky prospech a podobne).
Co se profitu z moralniho chovani tyce, pak pokud se dnes chovas moralne, jsi jenom tratny…nechapu proto apely lidi, kteri to mysli „dobre“, jako napr. Petera Staneka, proc zenou lidi svym zpusobem do nestesti. U Baty, Bakaly, Kalouska a pod. lze apely na moralku pochopit docela dobre, ti ji pouzivaji jako mocensky nastroj k uklidneni davu.

Napsal Sax

„posunutí termínu konce války považuji jako jedno z mnohých vlezdoprdelství, symbol naší podrobenosti a další ukázku lhaní“(Asfalt)

Jste optimista, Asfalte, posunuti data svatku je dle meho jednou z nejdulezitejsich udalosti modernich ceskych dejin, ktera razantne meni cele politicke zasazeni CR ve svetovych geopolitickych souvislostech. A samozrejme formalne stvrzuje jiz-usktecnene preformatovani ceske spolecnosti a to jak vnitrni („orientace na anglosasky svet“), tak i zevni (Cesko se z nadejneho autentickeho statu stalo onuci, ktere si neni treba vazit a uz vubec na ni brat nejake ohledy).
Tenhle jeden jediny posunuty den v kalendari vyvratil zaklady, na kterych byla nase republika postavena…z toho vyplyvaji 2 moznosti…bud republika nebude (tim myslim realny politicky utvar a nikoliv jakesi uzemi, popsanem na kusu papiru, zvanem ustava)…anebo, druha moznost, bude republiku treba znovu vymyslet.

Komentář z diskuze napsal sax

„Hele, oni si to všechno svým způsobem dělají lidé sami, protože nejsou jednotní.“

Delsi doba, kdyby byli lide jednotni, byla 50. budovatelska leta. Pak samozrejme revolucni roky, ci spise mesice (1968, a 1989). Jednotnost ma asi 2 slozky: jednak ji musi do lidi vtlouct stat (ci obecne nejaka organizace, treba sportovni klub) a to vzdy pod pohruzkou ostrakizace (vylouceni z kolektivu).
Druhou slozkou je prirozeny lidsky kolektivismus, jez ovsem je vzdy vynucen, nebot kolektivismus (jednota) vyzaduje sebeomezeni. V tomhle smeru je jednotnost neprirozena, ale z hlediska individualni taktiky a jejiho podrizeni se ucelnejsi taktice kolektivni, je prirozena.
Takze tu mame prirozenou tendenci ke zdruzovani se a zaroven vynuceny prikaz k jejimu provedeni.
Zorganizovat se do jednoty totiz neni vubec jednoduche a bezpodminecne to vyzaduje hierarchicke a tedy nedemokraticke spolecenske usporadani. Vzdy musi byt pritomen nekdo, kdo rekne co se bude delat a musi mit po ruce nastroje, jak k tomu druhe donutit, jinak se kooperace rozpada z duvodu kverulantsvi a nezajmu.

Celý příspěvek →