Category: Napsal sax

Privatizuji, montuješ, podnikáme

 Napsal sax

Nedávno jsem trochu uklízel knihovnu, abych vyházel ty knihy, které neprošly testem času a namátkou jsem při tom otevřel dva svazky na šťastném místě.

Ještě z raných školních let si pamatuji tezi, že kolonizace českého pohraničí ve 13. století byla vedená panovníkovou snahou zajistit si kontrolu nad řídce osídlenými kraji, které byly snadnou kořistí lapků, pronikajících zpoza hraničních hor. Ovšem jaké bylo mé překvapení, když jsem v práci Zikmunda Wintera narazil na tento citát :

*

«Aby se z takové půdy stalo město, k tomu bylo nejprve zapotřebí, aby sobě osadní koupili v dědičné vlastnictví půdu v osadě a kolem osady a slíbili dosavadnímu majiteli platiti činži neboli ourok. Za což osadníci obdrželi několik důležitých výsad a výhradních práv…A těchto znamenitých práv králové čeští z rodu Přemyslova nedávali lidu českému v podhradích…Králové, nedočkavě toužíce po rychlém, bezpečném, stálém a hromadném důchodě, dávali práva a výsady cizincům, německým příchozím kolonistům…Přibyl tedy německý podnikatel (civitas locator), přivedl s sebou společnost sourodáků, koupili domy a půdu, stali se dědičnými držiteli a tak přeměněna dosavadní slovanská osada v (německé) město…stali se čeští lidé v nových městech buď obyvateli podružnými, anebo nuceni vystěhovati se před brány.»

*

Zikmund Winter, Zlata doba měst českých, Jan Otto 1913

Celý příspěvek

Reklamy

Rozhovor se starší dámou

Autor: sax

Dlouho jsem váhal, jestli mám tohle video Janice poslat, jestli má nějakou vypovídající hodnotu. Ale pak jsem se rozhodl, že ano, že tuto hodnotu má…proto prosím ctěné diváctvo, aby se nesoustředilo na onoho hulváta, ale na „nás“ tedy na chování cestujících, zaskočených touto situací.

České titulky vyvoláte po kliknutí na ozubené kolečko vpravo dole.

https://www.youtube.com/watch?v=aAc0nlDAL18

Unaveni sluncem, ledničkami a appy

Napsal sax

Motto:“ Přicházeliť lidé nové víry, poráželi je, káceli v nich modly, rubali posvátné stromy v poli a v úvalech a pálili je ohněm.“

Alois Jirásek : STARÉ POVĚSTI ČESKÉ (1894)

https://i1.wp.com/volneknihy.xf.cz/Alois_Jirasek--Stare_povesti_ceske/images/00030.jpg

Aj, počněme budoucí ty zvěsti…

Že naše civilizace přestává fungovat je myslím nabíledni. Její funkčnost je obhajována už jen účetnickými výkazy, nemajícími žádnou oporu ve skutečnosti- stačí se kouknout na nějaké odborné periodikum, abyste zjistili, že základní ukazatele stojí úplně mimo realitu, viz třeba článek na Patrii.

Celý příspěvek

Socky z montovny

Napsal sax

227-23f-Kucera-Fojtik2

Po Listopadové revoluci jsme často slýchávali slova, že náš přinos Evropě spočívá v naší zkušenosti s totalitou. A už jsme se těšili, jak to Evropě osladíme a ukážeme jí, kdo je tu strážcem evropských hodnot. Kdo jiny, nežli my, občané Střední Evropy? Bytostně zapadni, s Evropou plné kompatibilní národ, prošlý martyriem gulášové totality, ve které se jeho hodnotový systém vytříbil do pro Západ bytostně nepostradatelnosti. Ano, přes noc jsme se stali svědomím a budoucnosti našeho kontinentu.

Celý příspěvek

Hororové děti z Bullerbynu

Napsal Sax
airplanesteampunkwallpaper

Böckenförde-Diktum (Horrorbarnen i Bullerbyn)

Prolog (z diskuze Hororové děti z Bullerbynu)

Hostider napsal:
Když čtete severské detektivky, hned si všimněte toho, že ti lidé jsou jaksi nemocní (abych se vyhnul slovu perverzní).

Hacedeca odpovídá:
No, ale s takovými závěry bych byla opatrná. Pravdou je, že dříve produkoval sever Pipi Dlouhou Punčochu, Wiki a vikingy či Děti z Bullerbynu.
Dnes to jsou samé hororové krimi.
Nestalo se to, že by se severská literatura přeměnila v literaturu děsu, ale že sveřané ztratili svoji nevinnost.

Celý příspěvek

Dvojitý Nelson

Napsal sax

https://i0.wp.com/coolvibe.com/wp-content/uploads/2010/05/steampinoccio.jpg

ODDÍL I: Proč?

Každý dějinný zlom, doprovázený revolucemi, v sobě skrývá dva zásadní motory svého pohybu. Tím prvým jsou ony dobře nám známé tzv. výrobní vztahy, druhým souhlas, podpora lidu k těmto změnám.

O změnu výrobních vztahů se bojuje celé generace a když se završí, je jejich ustanovení zpečetěno revolucí, tedy změnou politickou, ve které v nových zákonech a uspořádání najdou změněné výrobní vztahy svoji oporu tak, aby už nadále nebylo třeba „bojovat“, tím je celá etapa dovršena.

Souběžně s tím se ovšem mění vztahy nejen výrobní, ale i mezilidské a to tak, že měnící se ekonomické „paradigma“ na svoji stranu láká stále více a více občanů a to do okamžiku, kdy změněné ekonomické vztahy získají podporu většinového, kritického množství občanů. Ted se ovšem ptejme: je tato podpora vyjádřením pochopení ekonomických změn a jejim přitakáním? Já odpovídám, že ne, že jejich hnací silou je „pouhé“ vyvázání se ze starých společenských pořádků, jež začaly působit dusivě. V dávnější historii toho tolik nevyzkoumáme, mnohem více vypovídajícím je období 20. století, ve kterém došlo k menšímu počtu změn výrobních vztahů, nežli revolucí a „revolucí“. Společností zahýbal freudismus, fordismus, moderna, „nová vlna“, obecně osmašedesátý rok a nástup/konec sociálního státu.

Celý příspěvek