Napsal anlazz
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

V minulém článku bylo ukázáno, jak díky zvláštnostem přenosu a vnímání (nebo, chcete-li, percepce) informace byl v pozdním SSSR vytvořen zkreslený obraz Velké vlastenecké války. Jak, beze všech celosvětových spiknutí, vychytralých plánů nepřátel SSSR a podobných věcí, nehledě na existenci ohromného množství vlasteneckých a propagandistických děl, byl položen základ jevu, kterému se dnes říká „rezunismus“.

Celý příspěvek →

Napsal anlazz
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 
Pokračování článku Umění a informace (Komprese 1).

Při sledování videofilmů nebo při prohlížení obrázků občas vidíme jakési podivné objekty, které by se tam teoreticky neměly vyskytovat. Mohou to být například různobarevné čtverečky, moaré nebo něco jiného. Tyto objekty se nazývají artefakty.
Celý příspěvek →

Napsal Anlazz
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 

Jednou z podstatných charakteristik dneška je obrovské množství mediálních informací, dostupných člověku současnosti. Na rozdíl od doby ještě docela nedávné dnes nikoho nepřekvapí několik set v televizi dostupných kanálů. Nebo existence ohromných videoték obsahujících stovky filmů, které se při tom vejdou do nevelké skřínky. Nebo možnost poslouchat stovky hudebních skladeb pomocí přehrávače velikosti krabičky zápalek. Za všechno to bohatství videa, hudby a fotografií vděčíme jedné jediné věci – stlačení, neboli kompresi signálu. Pouze jí vděčíme za to, že dokážeme dostatečně kvalitní signál přenášet pomocí spojovacího kanálu s omezenou přenosovou kapacitou, jakým je například televizní kanál, nebo kabel. Nebo ho nahrát na kousek plastu menší, než byly staré gramofonové desky.
Celý příspěvek →

Druhá část. O „pranici v pískovišti“.

Napsal anlazz.
Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

V první části jsme hovořili o myšlence „dospělé civilizace“, podobné té, kterou ve svých románech „Mlhovina v Andromedě“ a „Hodina býka“ popsal Ivan Antonovič Jefremov. Ale k tomu abychom pochopili co to vlastně je „dospělá civilizace“, je nutné trochu prozkoumat tu „dětskou“.

Překvapivě metafora Pereslegina o tom, že současná civilizace představuje vlastně civilizaci „dětskou“, je, jak se ukazuje, mimořádně vydařená. Člověk současnosti, „dospělý“ ve svém přirozeném prostředí, se při opuštění tohoto prostředí překvapivě začíná chovat jako dítě. Vezměme si jen ty, tak nás znepokojující, problémy budoucnosti. Pro měšťáka má problém „supercivilizace“, neboli žádoucí budoucnosti lidstva (o nežádoucí by bylo třeba hovořit zvlášť), velice jednoduché řešení – asi jako mají děti o „životě dospělých“. Dítě je přesvědčeno, že to, čím se liší od dospělého, spočívá v síle. Přičemž „silou“ se rozumí ani ne tak síla fyzická, jako schopnost realizovat svoji vůli. Jednoduše řečeno, dítě se domnívá, že „dospělí můžou všechno“. Sníst tolik zmrzliny kolik se jim zachce, být dlouho venku, chodit spát po desáté hodině, koupit si tolik hraček kolik chtějí, chodit do kina na jakýkoliv film, atd. atp.

Celý příspěvek →

Napsal anlazz

Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 

Nejednou jsem již psal o t.zv. „technologických pastech“ – tedy situacích, kdy zaujetí novou vysoce efektivní technologií vede ke specializaci na této technologii a následně pak k nemožnosti další existence takového systému, když tato technologie přestane fungovat. Stejně tak jsem nejednou psal o tom, že podobně to funguje nejenom v technologických systémech ale i v mnoha jiných situacích. A je celkem pochopitelné, že největší nebezpečí představují „technologické pasti“ pro sociální a ekonomické systémy, konkrétně pro společnost.

Celý příspěvek →

Napsal anlazz
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 

Veliký a strašlivý byl rok 1917. Zcela neočekávaně – pro vnějšího pozorovatele – se veliké Impérium zhroutilo. A jeho trosky se rozletěly na všechny strany, smetajíce všechny, kteří se snažili jim vzdorovat. Žádný z pokusů udržet zemi v nějakém provizorním stavu se ani jedné z politických sil nezdařil: ani kadeti, ani monarchisté, ani eseři s menševiky nedokázali zastavit to, co bylo určeno dějinami. Entropie akumulující se v průběhu staletí v základech státu prorazila tenký civilizační povlak a zaplavovala zemi mocným proudem chaosu a rozkladu. Zdálo se, že ty nejchmurnější prognózy se více než naplnily – a že Ruska již nikdy více nebude.

Celý příspěvek →

Napsal anlazz
Přeložil Hamilbar, převzato odtud. 

V první části jsem psal o tom, jak se „evropskému stínu“ podařilo stvořit podivný dějinný fenomén – Ruské Impérium, stát, který z pohledu historie neměl existovat. Který však nejen že existoval, ale stal se jedním z nejvýznamnějších států historie.

Leč za vše je třeba platit a za svou velikost Rusko platilo nejenom zřeknutím se rozvoje své ekonomické základny – zemědělství – ale i degradací jeho základu – rolnické usedlosti.

Celý příspěvek →

Napsal anlazz

Přeložil Hamilbar, převzato odtud.

„Princip stínu“ je jedním z principů, kterým se řídí vývoj složitých systémů.

Říká, že méně entropický (tedy vyspělejší) systém má vliv (Stín) na více entropický (tedy méně vyspělý) systém, se kterým je v kontaktu. Což vede k tomu, že se tento systém začíná chovat, jako by byl vyspělý. Začíná v sobě reprodukovat struktury, které jsou při dané úrovni entropie „zakázané“.

K demonstraci tohoto principu v případě společenského vývoje uvedu nejvýstižnější příklad „Principu stínu“ v dějinách. Budete se divit, je to historie Ruska.

Celý příspěvek →