Kategorie: Mimo…

Sobotní

Minule jsem se nesetkal s dostatečně odsuzujícími komentáři, pouze se dvěma příznivými, což mi dodává odvahu zveřejnit další niterný výkřik. :-)

DOPIS

Můj Vesmíre!
Rozpínám tě knoflíčky tvé blůzky
Mléčná dráha mrazivě se točí
do hlubin tvých očí
– neumím v tom ohni jít

Pod mlhou vlasů tvou křivkou pasu
bloudím
jak vůdčí typ

Ztracený v přízni a zpitý žízní
toužím
tě oslovit

Hroty révy mléčné mi probodáváš smysly
píseň z nich crčí narudlá jak krev
elegancí bytí ovineš mé city
a dovolíš bohorovně dotýkat se slovně
nitra porozumění, stačí to ke snění
v okouzlení chvilek,

                                                   Tvůj snílek

Nedělní chvilka poezie

Přehlídka

Svíce ze včelího vosku – připravena!

Vydat svou dávku záře.

Dva nadýchané polštáře – připraveny!

K otisku tvé tváře.

Mé srdce – připraveno!

Nahnat krev do každičké sluje.

A obdiv v očích ti salutuje,

abys mohla okázale defilovat.

Jen mě tak napadlo, co by se stalo, kdybych na Ostrov šplouchl trochu rýmovánek. Třeba dopadnu tak, že mě Janika vykáže na vor a odstrčí od břehu…no co, smazat se to dá vždycky. :-)

Livie

Sál plný lidí při oficiální, velmi slavnostní příležitosti. Už přišli všichni pozvaní a vcházejí poslední, nejváženější státní hosté. Procházejí několik desítek metrů mezi stojícími lidmi. Představte si tu dlouhou uličku, stojící na procházející upírají své zraky a ti procházející jdou vpřed s pohledem upřeným před sebe. S pevným pohledem, jako by jim z očí trčela rašple. Všichni… až… až na jednu ženu. Ta se s vlídným úsměvem otáčí na lidi ve stojícím špalíru střídavě vlevo i vpravo, zdraví je a oslovuje. Je to neuvěřitelné, velmi lidské a velmi příjemné.

dsc_0077

Celý příspěvek →

Co prozradí avatar

Avatar, vizuálně prezentující svého nositele při virtuální komunikaci s ostatními, není náhodně volená ikona, ale vyjadřuje některé psychologické charakteristiky jejího uživatele. Zcela svobodně si volíme podobu a vypovídáme tím o svých postojích, motivacích, přáních, které do tohoto vyjádření projektujeme. Celý příspěvek →