Slovo Bůh je slovem bez významu.
Tvrdí to Rudolf Carnap v proslulé stati Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka.
Neptejme se Co je to Bůh? Rudolf Carnap obrátil tuhle notoricky známou problematickou otázku k jazyku a ptá se Jaký je význam slova Bůh?
Ptá se: V čem vlastně tkví význam slova? A odpovídá: Každé slovo jazyka má význam pouze tehdy, je-li redukovatelné na slova, která se vyskytují v observačních či protokolárních větách. To jsou nejelementárnější části věty, které je možné empiricky ověřit. Slovu ˇBůh byl odebrán veškerý význam související s tělesným, má označovat něco nadpřirozeného, a proto se podle Carnapa jedná o slovo empiricky neověřitelné a tudíž bez významu.
Díle Carnap tvrdí: U tohoto slova není ani splněna první podmínka logiky, totiž podmínka požadující udání jeho syntaxe, tj. formy výskytu v elementární větě. Elementární věta by zde musela mít formu x je Bohem. Avšak metafyzik buď zcela odmítá tuto formu, aniž by uvedl nějakou jinou, nebo když ji přijme, tak neuvede syntaktickou kategorii proměnné x.
Slov bez významu je ale daleko víc. Jsme do nich zanořeni a vůbec si to neuvědomujeme. Žijeme díky tomu v jakémsi vytvořeném, iluzorním světě, odříznuti od reality. Pseudoslova zřejmě uspokojují nějakou naši potřebu. Pokud by se někdo nepřizpůsobil a slovy bez významu hovořit nechtěl, ocitl by se zřejmě zcela osamělý. Nikdo by mu nerozuměl. Propadl by i biflovací „výukou“ na našich školách.
Ale já se ptám: O čem to vlastně mluvíme, když používáme slova bez významu? Jak by vypadala naše řeč, kdybychom mluvili jen slovy smysluplnými? Dokázali bychom to vůbec?
Ostrov Janiky 
Původně jsem hledala odpověď na tato slova z jedné diskuze: "chtěla bych být víc duchovní člověk. Jenže mám dojem, že je to naopak – čím jsem starší, tím mi duchovnosti ubývá". Bylo to na blogu věřící dámy, takže mi nepřipadlo vhodné se tam šířit s těmito názory. Tohle mi z toho vyšlo…
Mě to vychází až podezřele podobně, ale do debaty jsem se nezapojit nedokázal :-)http://liska.bloguje.cz…p#cmt_272
Přpomnělo mi to Feynmana.Když Feynman popisuje, jak si překládal jeden dlouhý odstavec filosoficko-sociologického textu do normální lidštiny, až mu z těch asi 6 řádek nesrozumitelného textu vyšla konečně věta "někteří lidé čtou".Toho Carnapa neznám. Podle toho, co je zde vydáváno jako jeho slova, to musí být pozoruhodný žvanil.Podstatou sdělení pana Carnapa je jeho tvrzení, že neví, co/kdo je Bůh. Nuže to mu mohu prozradit poměrně snadno:Bůh je Otec všemohoucí, Stvořitel nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.Bůh je Ježíš Kristus, jednorozeného Syn Boží, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha,zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem, skrze něhož všechno je stvořeno. Pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe, skrze Duch Svatého přijal tělo z Marie, panny, a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Pilátabyl umučen a pohřben, ale třetího dne vstal z mrtvých, vstoupil do nebe a "sedí po pravici Otce"; a znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvéa jeho království bude bez konce.Bůh je Duch Svatý, pán a dárce života,který z Otce i Syna vychází,s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován, mluvil ústy proroků a nám poskytuje neustále a trvale rozličné dary.Podrobnosti lze najít např. zde: http://www.vira.cz/buh-otecnebo zde: http://www.katechismus.cz/.Komu to ale přijde přiliš složité a těžkopádné, může si přečíst třeba tuto kraťoučkou povidku mistra detektivek: http://www.tedeum.cz…n_12008.htm.
Ze Syna ne!!!
Pokud bych zkusil aspoň trochu rozebrat předložený text pana Carnapa:"O čem to vlastně mluvíme, když používáme slova bez významu? Jak by vypadala naše řeč, kdybychom mluvili jen slovy smysluplnými? Dokázali bychom to vůbec?"Slova bez významu nepoužíváme. Každé slovo má význam. Dokonce i "neslova" mají význam: zavrčení, povzdech, výkřik… To, že občas lidé používají některá slova bez ohledu na jejich význam jako slova "parazitní", vyplňující tok řeči (za povšimunutí stojí, že takto se zejména ateisté často dovolávají Ježíše Krista nebo jeho matky či jeho pěstouna), nijak neruší význam slov.
2:11:2010 – 8:02 Milan: to je jako otázka: „co bylo dřív, vajíčko nebo slepice“ :D Bůh vše stvořil? ok, tak jak potom mohl mít otce?
Proč někdo jako on, by dobrovolně sestupoval a stal se člověkem, aby se nechal ukřižovat a opět se vrátil zpět tam, odkud přišel? Takhle mi to přijde, jako že je to vetřelec a nějaký E.T., co tady pomotal lidem hlavu a ještě nám hrozí, že se vrátí. Jakoby nám nestačili blaničtí rytíři :) nebo že by taková šlechetnost a úmysly s lidmi?
Ano jsem ateista, což se dá poznat :) nedovolávám se jeho rodičů, pokud by to vše byla pravda, tak alespoň on měl tu odvahu se lidem ukázat :) ale i tak, lidé i v té době měli tendenci v něco věřit nebo v někoho. Jak je to ale možné, když do té doby k nim nikdo takto nesestoupil, nebo ano?
Věřím v lidskost, v lidi samotné, v sebe. Věřím na energii ze všeho živého i neživého. Věřím, že energie tady je i po našem odchodu a může se s ní dít cokoli…. ale nevěřím prostě v Boha…
Dále:"Pseudoslova zřejmě uspokojují nějakou naši potřebu. Pokud by se někdo nepřizpůsobil a slovy bez významu hovořit nechtěl, ocitl by se zřejmě zcela osamělý. Nikdo by mu nerozuměl. Propadl by i biflovací "výukou" na našich školách."Pseudoslova jsou pozoruhodný termín, jehož jediným smysluplným designátem mohou být býť zvuky jako výkřiky, povzdechy, skřeky, nebo gesta. Za pseudoslovo bychom též z určitého hlediska mohli považovat slovo jen napsané a nikdy nevyslovené. Uvědomíme-li si, co vlastně znamená a může znamenat termín pseudoslova, je nám zjevné, že následující povídání pana Carnapa je nehodnotné a nepřínosé: "uspokojují zřejmě nějakou naši potřebu" – vše,co děláme, uspokojuje nějakou naši potřebu. Člověk ani jiný živý organismus nedělá nic, co by neuspokojovalo nějakou jeho potřebu. Protože slova bez významu neexistují, hovoří všichni slovy s významem. Není problém chtít hovořit jen slovy s významem, ale problém je hovořit slovy bez významu, když taková vůbec nejsou.To, že se člověk dostává do situace, kdy mu ostatní nerozumí a on je osamělý (málokdy ovšem zcela osamělý), se stává vždy, když hovoří s někým, kdo jeho slovům přikládá jiný význam než on sám, nebo kdo se nalézt význam jeho slov vůbec nesnaží. Tak například kdyby nějaký příslušník některého z kmenů Papuy čili papuánec přišel do naší rodiny a nehovořil by žádným jazykem v naší rodině zvládnutým (těch je 9 ať se aspoň trochu pochlubím), byl by osamělý a nikdo z nás by mu nerozuměl.Závěrečný povzdech nad jejich školstvím (americkým? anglickým? kanadským? australským? to nevím, když nevím, kdo pan Carnap je) je zcela bez souvilosti s předchozím, ba spíše protikladným k předchozímu. Připustili-li bychom existenci slov bez významu (což je nesmysl a každé slovo má význam), pak by "biflovací systém" byl nejlepším způsobem eliminace domnělých bezvýznamových slov, neboť biflováním se právě vštěpuje do hlav společensky dohodnutý obsah termínů, význam slov.
Dále"U tohoto slova není ani splněna první podmínka logiky, toti podmínka poadující udání jeho syntaxe, tj. formy výskytu v elementární větě. Elementární věta by zde musela mít formu x je Bohem. Co je první podmínka logiky? Vím, co je to logika, mám z ní i vysokokolskou zkouku. Nikdy mne ádný odborník na logiku neučil a ani v ádné učebnici logiky jsem se nedočetl, e by první podmínkou logiky bylo "udání syntaxe". Lingvistiku na vysoké kole jsem nestudoval, přesto ale si troufám tvrdit, e syntax není "forma výskytu v elementární větě". Pokud se pamatuji na svou maturitu z jazyka mateřského, tak syntax je slovosled a jeho pravidla, čili popis vztahů slov ve větě.Co je elementární věta, to nevím, ze znalosti významu slov element a elementární vak dovozuji, e jde o větu jednoduchou. Tedy napříkla Kristus je Bůh.
Dále"Avšak metafyzik buď zcela odmítá tuto formu, aniž by uvedl nějakou jinou, nebo když ji přijme, tak neuvede syntaktickou kategorii proměnné x."Metafyzikové mne nezajímají a metafyzika je mi lhostejné. Přesto si troufám tvrdit, že nevím o nikom, kdo by se prohlašoval metafyzikem a současně odmítal "tuto formu", čímž zřejmě míněna věta jednoduchá. Nebo že by snad pan Carnap tvrdil, že metafyzikové odmítají tvrzení Kristus je Bůh? To odmítají, pokud vím, ateisté, muslimové, hinduisté, buddhisté, animisté…atd. atd. Křesťané a satanisté o tom však v nejmenším nepochybují, že Kristus je Bůh.
Dále"Slovu ĄBůh byl odebrán vekerý význam související s tělesným, má označovat něco nadpřirozeného, a proto se podle Carnapa jedná o slovo empiricky neověřitelné a tudí bez významu."I to je pozoruhodné tvrzení. Podle pana Carnapa slovo Bůh původně mělo nějaký význam, ale tento význam mu byl odebrán.Kým? Kdy? Jak? To v citovaném úryvku el uvedeno není a tak je těko polemizovat jinak, ne prohláením tohoto názoru pana Carnapa za zcestný nesmysl. Slovo Bůh význam má stále a na jeho významu se shodnou dokonce i věřící různých vzájemně zcela neslučitelných náboenství. Slovo nemůe být empiricky ověřitelné. Empiricky ověřitelné můe být jen nějaké tvrzení, nikoli slovo jako takové. Zkusme empiricky ověřit třeba slovo petrel. Ani při nejvyí představivosti si takový experiment představit nedovedu. Ovem tvrzení "tento kořen je petrel" nebo "tento list je petrel" je ověření přístupno velice snadno a nejlépe to ověříme jazykem (orgánem, nikoli řečí).
Dále"Kadé slovo jazyka má význam pouze tehdy, je-li redukovatelné na slova, která se vyskytují v observačních či protokolárních větách. To jsou nejelementárnějí části věty, které je moné empiricky ověřit."Co je observační věta? Co to je protokolární věta? To jsou konstrukce, které si vymyslel pan Carnap nebo nějaký jeho kolega. Význam mají jen pro něho v rámci jeho konstrukce. V lingvistice se nic takového nevyskytuje. Jaká slova se vyskytují v observačních nebo protokolárních větách? (Podle syntaxe má jít o alternativu, nemůe tedy jít o slova, která se vyskytují i v observačních, i v protokolárních větách.) Řekl bych, e v kadé větě se vyskytují ta slova, která do ní mluvčí dal. Jen obtíně lze tvrdit, e v některých typech vět se některá slova nevyskytují: to lze snad jen v rámci programovacích jazyků – ale vlastně ani u nich ne. Můe se třeba slovo achich nebo ouvej vyskytovat v Delphi? Samozřejmě e můe: kdy ho do programu programátor strčí a definuje jej. Můe být slovo redukovatelné na jiné slovo? Nemůe. Bez současné redukce významu slova rozhodně ne. Moná e se dá najít hodně slov redukovatelných na jiná slova, zejména v německých sloeninách nebo v sanskrtu, vdy to ale bude provázeno i redukcí významu, nebo ani u absolutní synonymie nejde o naprostou totonost designátů a slova se odliují přinejmením citovým zabarvením.K empirickému ověření slova jsem se ji vyjadřoval, netřeba opakovati.
Zbytečné je s takovýmito tvrzeními trávit čas.Odhaduji, že pan Carnap patří do té party vědců bez vědy, kteří se snaží složitou slovní konstrukcí vyvrátit tvrzení pana Shakespeara, že ani přejmenování růže tato květina svou vůni nezmění. Jsou to ti lidé, kvůli jejichž směšným teoriím musíme dnes Cikánům říkat Romové (jako jediní v Evropě), aniž by to cokoli změnilo na reálné situaci. Takovými teoriemi nemá smysl se zabývat. Jsou neužitečné, ničemu neprospívají, prospěch přinášejí jen jejich hlasatelům, kteří se tímto hlásáním živí. Jde o formu sociálního parazitismu.
No tedy, Milane, já jsem kvůli tomuhle článku vytvořila ŕubriku "O čem se není s kým bavit" :-). Děkuji za komentáře, musím teď pryč, těším se, že si to večer v klidu projdu.
[2] Díky za odkaz, Roji, tu diskuzi jsem nečetla, všimla jsem si jen námětu článku, a ten byl o něčem jiném. Člověk prostě nestíhá, všichni píšou a píšou… :-).
[3] Tak to vezmu postupně po bodech, Milane, budu se snažit být co nejpoctivější a tak to taky, prosím, berte. Co se týče složitosti jazyka filosofů, také jsem se vždycky snažila zjednodušovat a převádět si do "své" řeči. Je ale otázka, jestli to jednoduché je věrným popisem skutečnosti, jestli to není jen moc zjednodušená mapa "krajiny". Co píšete dále jsou tvrzení bez fenoménového výkazu, je mi líto. [4] Slovy bez významu rozumím slova (jména a predikáty), která označují něco, co se neukazuje. [5] S Papuáncem byste se domluvil právě o tom, co oba vidíte. Ale pokud je fantazie vydávaná za skutečnost, už je to s domluvou horší. I tak se ale lze dohodnout, pokud zúčastnění chtějí. Označila jsem citace Carnapa kurzívou, aby to bylo jasnější. [6] V tomhle bodu s Vámi souhlasím. Logik je celá řada, netroufla bych si považovat Carnapův přístup za jediný možný… [7] Když už, tak Kristus je Boží syn, řekla bych :-). Víte, Milane, zrovna v téhle části Carnapa jeho odpůrci nevyvracejí, přestože ho jinak rozebírají na kousky. [8] Petržel se ukazuje, co na tom chcete ověřovat :-)? [9] Ze slovníku: pozorovací a protokolární věty Konstatují obsahy bezprostřední smyslové zkušenosti. U novopozitivistů měly být nepochybným prvotním základem, z něhož má být odvozeno indukcí a dedukcí veškeré další poznání. Avšak již Schlick ukázal, že nepochybné mohou být jen pro přímého pozorovatele, zatímco každý další pozorovatel je již musí chápat jako neověřené hypotézy. Ve filosofii vědy byly proto postupně nahrazeny větami základními, bázovými, poté standardně interpretovanými axiomy či postuláty. Nejsou již nepochybným prvotním základem, jsou stanoveny konvencí. Ověřují se společně s celou teorií na základě empiricky testovatelných důsledků. V Popperově podání slouží tzv. bázové věty, mající formu singulárních existenčních vět, k určení falzifikovatelnosti teorie. Teorie je falzifikovatelná tehdy, když negace bázových vět, jež odporuje teorii, je z této teorie odvoditelná. [10] Nepovažuji to za zbytečné zabývat se takovými věcmi, proto se jimi zabývám :-).
Tak o tom přemýšlím, Milane, a zaráží mě na Vás ten nesoulad, na jedné straně neskočíte na "vědecko-logické" citace a ptáte se oprávněně po jejich zdůvodnění, a na straně druhé pronášíte náboženská dogmata, o kterých se pochybovat nesmí. Proč o jednom ano, a o druhém ne? Jen se to snažím pochopit.
Když jsme u těch dogmat, tak zajímavá úvaha o pravdivosti Bible zde:http://neviditelnypes.lidovky.cz…
Rudý Carnap:) dělal jsem z něj zkoušku na škole, no popravdě myslím, že Wittgestein to popsal lépe v tom, že lidský jazyk má limity dokazatelnosti a definovatelnosti. Prostě je to neskutečně variabilní a intuitivní "hmota", kterou popisujeme realitu. Možná to má i svůj význam, že je jazyk tak naprosto gumový. Protože matematika jako jeden z nejuniverálnějších jazyků nedokáže popsat naši duši, přírodu a fyziku snad. Ale i ta má nedokazatelné axiomy.Navíc Carnap byl velký ateista, tak ho asi iritovala veškerá metafyzika:)
Metafyzika mě právě taky irituje, proto jsem tohle psala, i když je to téma nad moje schopnosti. Na rovinu: přivádějí mě k zoufalství žvanění o ničem, slova bez významu a řeči bez významu, v což počítám i náboženství všeho druhu :-).
Milane,jsem rád,jak jsi to vysvětlil,sám bych to nezvládl líp. Klobouk dolů!
Myslím, že je to na delší řeč a dost upřesňujících otázek.Bavíme se o křesťanském trojjediném, židovském Duchovi Svatém, Allahovi nebo o pojmu "bůh" v nejobecnějším slova smyslu?Já třeba na ony partikulární bohy a bůžky s jejich vlastními definicemi vytvořenými tím nebo oním společestvím kněží moc nevěřím. Jen ať mi řeknou jediný důkaz, že ten "jejich" je ten pravý.Tvůj bod 4:"Slovy bez významu rozumím slova (jména a predikáty), která označují něco, co se neukazuje."je buď nešikovně zformulován anebo znamená, že si "slova bez významu" ztotžňuješ s výrazem "abstraktní pojmy".Jediná rozumná definice boha se mi zdá tato:Bůh je superentita (nebo absolutní entita) zahrnující všechny existující entity včetně sebe samé. A tento pojem si představit lze, ne?
Ale jo, Sio, uznávám, že jsem si tímhle článečkem ukousla větší sousto, než na které mám. Přesněji než které dokážu obhájit, i když vím poměrně přesně, co jsem měla na mysli. Bohem rozumím boha v nejobecnějším smyslu.Mohl bys uvést příklad abstraktního pojmu, který se neukazuje a přitom má konkrétní význam?Bůh zahrnující všechny entity včetně sebe, tam bude háček. Předně si to nelze představit, ten představující si by byl mimo tu superentitu. To máš jako s počítačovým modelem té "superentity" – není v ní ten model :-).
Abychom se pochopili, můžeš mi pro začátek uvést příklad abstraktního pojmu, který má konkrétní význam? Mám dojem že je to o slovních pojmech. Mi to příjde tak, že snad skoro každý abstraktní pojem má konkrétní význam a neukazuje se.Například pojem elektromagnetické pole – nevidíme jej a jinak než abstraktně se asi nedá představit si jej. Jeho konkrétní vyznam je snad zřejmý?K superentitě. Proč by představující si superentitu musel být mimo ni? Že si to umím představit, to neznamená, že mám v mozku všeobjímající znalost této superentity, přece. Umím si představit Zeměkouli, ale pochopitelně ne ve všech detailech.Počítačový model superentity – hmm – opravdu s důrazem na slovo model, ve skutečnosti nic takového udělat nelze. A tím, že je to model, je to jen nedokonalý obraz reality. Jinak bychom došli k zrcadlovému paradoxu. V tom modelu by musel být model modelu modelu …. donekonečna.Tak jako když dáme proti sobě (idealizuji a abstrahuji) dvě zrcadla. V jednom vidím protější zrcadlo a v jeho obrazu to první a v něm zase to protější …
Slovo "abstraktní" asi není to pravé, uznávám. Jak to tedy nazvat, to, co se neukazuje a přitom se o tom mluví, všechny ty prázdné pojmy? "Elektromagnetický" do toho určitě nepatří, to se ukazuje.S tím představením si sebe je zrovna taková potíž, jako s tím počítačovým modelem. Všichni víme, co se tím v běžném hovoru rozumí a když se pomine nějaký detail, tak to jde. V případě počítačového modelu je tím detailem ten zrcadlový paradox, v představením si sebe jako součást "superentity" právě to před-stavení. Nemůžeš sám sebe sobě před-stavit.
No, "Bůh" rozhodně není prázdný pojem, minimálně jednou z interpretací je, že existuje v představách lidí a tyto představy tvoří reálnou sílu, která hýbe materiálním světem, to je snad nepopiratelné, ne? Tidíž stejně jako to fyzikální pole (projevuje se tak, že působí silou) i Bůh se minimálně v tomto smyslu ukazuje jako virtuální entita. Problém je, že na jeho definici se lidí neshodnou, je to tedy mnohorozměrný pojem s několika společnými znaky. Jinak co člověk, to jiná přestava Boha, to jiný rozměr.Jiný případ je Bůh jako objektivní superentita. Nějak nechápu, proč bych si nemohl představit, že existuje absolutní superentita, která obsahuje vše. Jsem schopen ji dokonce matematicky definovat. Tady jsou tři možné, víceméne ekvivalentní definice.1. Superentita je množina obsahující všechny existující entity jako podmnožiny.2. Množina entit existujících mimo superentitu je prázdná (a tím i ona je v ní obsažena).3. Superentita není podmnožinou žádné jiné entity, než sebe samé.
Co existuje pouze v představách lidí – tím jsi definoval poměrně přesně to, čemu říkám "slovo bez významu". To "bez významu" taky není přesné, ale je tím myšleno něco, s čím se nelze setkat jinak, než v představách, jinak to samo o sobě neexistuje. Debaty o představách nevedou vůbec k ničemu, a o tom to je. Já se nechci bavit s lidmi o jejich představách. Jinak tahle různé teorie o síle myšlenky ("myšlením k bohatství" a podobné perly) taky znám.K té takzvané "superentitě", co je to "vše"? Co znamená "všechny existující entity"? Myslím že to jsou další "slova bez "významu" :-).
Pak se nechápemeAsi to opravdu chce vyjadřovat se přesněji, o což se snažím. Má řeč ti bude asi nepříjemná, za což se omlouvám, je to chladná logika, možná o tohle ti ani nejde.1. Představy lidí – "myšlením k bohataství" je z poněkud jiného soudku, asi jako že budu na něco myslet tak dlouho a úporně (a nic proto nedělat), až se to samo splní. Nějaký "vesmír" nám to splní. Tomu moc také nevěřím.Ale tohle jsem neměl na mysli. Měl jsem na mysli jinou sílu myšlenky. Myšlenka motivuje lidi a vede je je KONKRÉTNÍ činnosti. Chceš snad říci, že křesťanská (nebo třeba i jiná) víra nezměnila nijak svět? A co tedy pak bylo příčinou těch změn, když ne víra těch lidí v Boha? Podle vás nemá vliv na jednání lidí? Proč tedy postavili kostely a mnozí v neděli nepracují? Jaká síla je k tomu vede?Mimochodem – ty jsi schopna exaktně dokázat, že Bůh existuje pouze v představách lidí? Já jsem toho názoru, že je to exaktně nemožné a je to jen tvoje víra.2. Slovo "vše" je pro tebe "bez významu?" Já tedy naprosto přesně vím, co to znamená. Zeptej se mě na cokoliv, zda je to zahrnuto do tohoto pojmu a odpovím vám zcela jednoznačně. Tedy jestliže vím, co všechno patří do pojmu "vše" asi znám jeho význam, ne?Navíc jsem to vyjádřil třema precízně formulovanými větami ke kterým se nevyjadřuješ. Proč? Nerozumíš jim?
Sio, netuším, proč by mi měla být Tvoje řeč nepříjemná a ani nevím, o co si myslíš, že mi jde :-). Chladná logika mi vůbec nevadí, naopak se bojím, že Ti bude protivná z mé strany, ta moje logika :-). Ale můžeme toho kdykoliv nechat, žádný problém, až překročím práh Tvé bolestivosti, tak v dobrém odejdi k jiným tématům :-). Kniha "Myšlením k bohatství" (a desítky dalších podobných) popisuje přesně tohle, co píšeš: "sílu myšlenky. Myšlenka motivuje lidi a vede je je KONKRÉTNÍ činnosti." Víra v Boha nedokazuje, že Bůh je.Nemusím dokazovat, že Bůh existuje pouze v představách a jinak ne. Dokazuje se, že něco je, ne, že to není, jestli se nemýlím.Pojem "vše" je naprosto nepředstavitelný. Co tam patří nemůžeš bez dalšího přívlastku nikdy určit (myslím teoreticky, pochopitelně). Proto nedávají smysl ani tvoje tři věty.
V pořádku, když ti nevadí, jak to pojímám můžeme pokračovat.1. Nemyslím, že kniha "Myšlením k bohatství" je o tom, co píšeš. Ale néšť, to není to důležité. Vraťme se tedy k myšlence. Popíráš tedy, že myšlenka motivuje lidi a vede je ke konkrétní činnosti?2. Ne, nedokazuje. V tom se shodneme. Já také netvrdím, že Bůh je a víra to dokazuje. Jsem agnostik. Možná je, možná není.3. Řekl kdo? To je jen tvá víra, axiom. Pokud tvrdím, že něco neexistuje (ne že nevíme) MUSÍM to dokázat. Z jakého axiomu dokážeš své tvrzení, že se dokazuje jen existence? Považuješ tedy za dokázánu větu, že ve vesmíru neexistuje život jen proto, že nikdo neprokázal opak?4. Nevím, o jakém přívlastku mluvíš? Uveď příklad. Já si stále myslím, že si tento pojem představit umím. Uveď jediný příklad entity, u které nekze určit, zda patří či nepatří do pojmu "vše" jak jem jej definoval. Říká se tomu důkaz negací, pokud si vzpomínám. Nebo matematiku nerada? Potřebuji vědět o jaké základy (matika tomu říká axiomy) opíráš tvá tvrzení. Pak můžeš zkusit vzít tato tvrzení a provést na jejich základě a logiky důkaz. To bych považoval za vědecký přístup.
1. Ta kniha a jí podobné jsou na tomhle vystavěné – jsou o tom, že na počátku změny je myšlenka. To, že myšlenkamotivuje lidi a vede ke konkrétní činnosti nepopírám ani náhodou, samozřejmě, že tomu tak je. U těch módních knížek mi spíš vadí smysl a cíl, pro který mám podle nich své myšlení zaměřit (úspěch, peníze).3. Že něco neexistuje, to přece dokázat nejde, o vůbec ničem, o vůbec žádném nesmyslu to nejde. Pokud není dokázaná existence čehokoliv, tak tím netvrdím, že je tím dokázaná jeho neexistence. Úplně mi stačí, že není dokázaná ta existence. S touhle logikou mě tedy překvapuješ :-).4. Přívlastek třeba: "všechny kočky v tohhle domě", nebo "všechny planety v našem vesmíru". Můžu třeba taky "všechny meteority v našem vesmíru", i když je jasné, že je nikdo nespočítá, ale jsou nějak vymezené. Už ale nejde: "všechny existující planety", protože tam je nekonečnost, nepředstavitelnost.
1. No, kdysi, když se ty knížky objevili (cca před 20 lety) jsem jich pár přečetl. Byly postaveny především na esoterických základech, jakém si tajemném vlivu na "kolektivní vědomí" nebo "vyšší já" apod, což tomu, alespoň jak to chápu já, dává úplně jiný smysl, něž že "myšlenka stojí u zrodu činu". Tam šlo o to, že stačí výsílat "vyššímu Já" myšlenku a vše se "vyřeší samo" necítíš v tom rozdíl?2. Ano, tohohle jsem si přesně vědom. Že něco neexistuje, dokázat nejde. Proto nikdo nemůže říci, "Je prokázáno, že to neexistuje." Co je na tom logicky v nepořádku? jak jsem tě upozornil, vyznávám formální logiku v matematickém smyslu. Neznám "tuhle logiku" a "tamtu logiku".Pokud "ti stačí", že není prokázána existence, budiž. Můžeš tedy klidně řící: "Hluboce VĚŘÍM, že Bůh neexistuje, protože jeho existence není prokázána." Není poctivější říci, že se tedy v tvém případě nejedná o vědecké zdůvodnění neexistence Boha, ale o VÍRU? Nic špatného na tom není, v něco nakonec člověk věřit musí. 3. Máš problém představit si nekonečno? Třeba množinu celých čísel? Přímku? Kruh jako množinu bodů? Úsečku jako množinu bodů? Prostor? Copak si umíš představit jen to, ce se dá spočítat a vyjádřit počet určitým číslem? A proč vlasně? Mi ta představa nedělá žádný problém. Jistěže si nepředstavuji každý z toho nekonečna bodů najednou, ale každý má svou souřadnici. To si představit umím.
1. Myslím, že praktických postupů bylo v těch knížkách dost, ale nebudeme se o to přít. I kdyby šlo o "vysílání myšlenky", tak vysílat ji k vyššímu já, nebo k Bohu je celkem jedno ;-).2. Nezabývat se tím, s čím se nesetkáváme, to není žádná víra. Vždyť je to tak jednoduché a logické – mluvme o tom, co je, ne o nějakých představách, a pokud chceme mluvit o představách a fantaziích, tak jako o fantaziích a představách.3. Ano, mám problém s tím představit si celé nekonečno :-). Myslím, že to je za hranicemi lidských možností a tenhle fakt přijmout znamená osvobodit se od spousty nesmyslů.
Úplně mimochodem, zrovna jsem narazila na to, co píše pan Milan o deontické logice:http://kimmy.bloguje.cz…-kruhKlobouk dolů před takovými znalostmi. Připomnělo mi to, jak jsem se tady pod tím článkem pokoušela obhajovat to, co jsem napsala. Vzdělání kontra "to, co vidím", kdo asi "vyhraje"… ;-).
1. Ano souhlasím. Myslel jsem, že z toho, co jsem napsal to jasně vyplývá.2. Nezabývat se tím, s čím se nesetkáváme to není žádná víra. Jistě, to není. Taky jsem nic takového netvrdil.Ale tvrdit, že to, s čím se nesetkáváme TO NEEXISTUJE to už víra je.3. No já si myslím, že spíše umění představit si nekonečno, je určitá schopnost, která jednoduše není každému dána. Vyžaduje to jistou úroveň abstraktního myšlení a schopnost vzdát se empirismu a neomezené víry v "selský rozum". "Selský rozum" a jeho meze kritizoval například Albert Einstein. Selským rozumem například nelze pochopit teorii relativity. S projevy závěrů teorie relativity se asi jen tak nepotkáme, přesto se jí mnoho veleduchů 20. století zabývalo a nikdo z vědců ji dnes nepopírá.Pojem nekonečna je uchopen a popsán vědci už dávno a to především matematiky a to dost podrobně. Víc k tomu asi nemohu dodat. Jsou to důvody, proč jsem přesvědčen, že si nekonečno umím představit.
K bludnému kruhu. Autor kritizuje (oprávněně) Kohouta za to, že vypouští teorie "co by bylo dobré" aniž doporučí cestu jak toho dosáhnout. Jenže tohle není nic o rozporu mezi teorií a praxí. Základní omyl je myslet si, že bezesporu inteligentní člověk jako Pavel Kohout si toto neuvědomuje. Já zase věřím, že si to Pavel Kohout uvědomuje velmi jasně.Dobrá, tak podle autora je toto nedosažitelné v praxi.A co tedy navrhuje jako cestu sám autor? Přehlédl jsem, jaké praktické řešení předkládá?Aby nedošlo k mýlce, kohokoli z NERVu nebo Bezděkovy komise dost silně nemusím, což platí i o P. Kohoutovi.
AhaTen komentář co tam píše Milan o výrokové logice je naprostý nesmysl. Zákon musí obsahovat věty respektující pravidla výrokové logiky o tom, co je povoleno/zakázáno/přikázáno. Tedy pokud se tohle nazývá deontockou logikou – proč ne. Ale věz, že je tato logika postavena na logice výrokové a bez ní není nic.
[32] 2. O tom, s čím se nesetkáváme není možné mluvit nijak, není žádné "to co, není" :-). 3. Sio, řekla bych naopak, že vzdát se snah o představení si jakéhosi nekonečného celku je to, k čemu dnes ty nejchytřejší mozky dospívají.
Ahaad 2 – teď mi z toho vyplývá, že slovo "nesetkáváme" chápeme asi každý jinak. Takže ti nejde o osobní zkušenost … ?V tom případě s pojmem Bůh se setkáváme a jak vidno, diskutujeme tu o něm.ad 3 – no, nejspíš to bude tím, že o žádných takových nejchytřejších mozcích nevím, které máš konkrétně na mysli? Rád si to přečtu, protože chytré mozky je dobré číst.
Samozřejmě, že nejde o osobní zkušenost, jde o možnost, předanou zkušenost a podobně. Neuvidím kráter na měsíci Jupitera, ale mohu věřit (jiný význam slova věřit :-) tomu, že to tak je. Pojem Boha existuje, ale s Bohem jako takovým se nikdo nesetkal.K té 2., až to budu umět konkrétně a s odkazy na příslušné pasáže sdělit a vysvětlit, tak to určitě udělám. Odkazovat na řadu jmen, včetně toho Carnapa a velikánů světové i naší novodobé filosofie asi smysl nemá, já jsem se k tomu dostala taky až zprostředkovaně. Tím chci říct, že sama bych k takovým závěrům pochopitelně nedošla :-).
Přiznám seže Carnapa neznám. Ovšem k součsným filosofům mám poněkud averzi, protože spousta z nich jen okecává to, co chtějí mocní slyšet.Poslední takový "věrozvěst" co znám je Fukuyama se svou "liberální filosofií" až do skonání světa. Má dost smůlu, praxe ten jeho výplod dohnanala dost rychle.Jsem ochoten diskutovat o konkrétní myšlence a ve slovo filosofa jen proto, že je o něm v novinách věřím si tolik, co ve slovo boží podávané církevními vychcánky. Věřím v matematiku, logicky exaktní důkazy a vědu. Pakliže mi začne někdo argumentovat teoriemi na vodě, moc nevěřím.Ale je vědecky poctivé přiznat, že neexistenci "Boha" (v obecném slova smyslu, ne konkrétně židovského nebo Aláha) nelze dokázat.
Necht Stvoritel mi odpusti,
jen chci na dobre znamem prikladu ukazat rozdil mezi vedet a dokazat.:-)
Pravila neverici vericimu:
Jak muzete rikat ze Buh existuje kdyz jste ho nevidel ?
Odpoved vericiho:
snadne vysvetleni ,
to co mate pod sukni jsem take nevidel a vim ze to mate a ze to existuje !
Mozno brat I jako priklad jak lze porozumet slovu ci jak ho pouzit ci az zneuzit :-)
Amen:-)
Tohle „vysvětlení“ je dobré tak do komedie.
Jinak je to samozřejmě nesmysl,pod sukní mají všechny ženy to samé,což není o víře ale o vědění.
Snad by mohlo jít spíše o víru,že stvoření,které má tu sukni je skutečně žena.
To poznat být nemusí.
Slovo „Bůh“ pak má význam pro každého jiný.
Jeden ho může vidět jako (ateistický) politický nástroj k ovládání jiných.
Další si pod ním představí hodného staříka,jak bývá vyobrazen v pohádkách.
Jiný si vybaví postavu s utrápeným výrazem,visící na kříži.
Další pak může Boha vidět jako člověka s turbanem a zahnutou šavlí.
Jiní jako sloního člověka s desítkami rukou.
Či snad jako oko v trojúhelníku?
Toto je prvotní představa při vyslovení toho slova,každý asi nějakou má.
Pak může být snaha o jeho pochopení.
Tu zase někdo považuje sám sebe za tak malého,že ono slovo ani pochopit nechce a těší se svou malostí.
Jiný zase má dojem,že právě ON je tím,kdo Boha vnímá a rozumí mu,ba že jsou s Bohem kamarádi,čímž úvaha končí.
Nebo se dá hloubat o rozdílech mezi malostí a velikostí,ovšem takřka nelze najít praktický rozdíl,takže se úvaha přesune do formátu „nevyzpytatelné jsou cesty páně“(u věřících) a „žádný Bůh není“ (u ateistů) při čemž víra či nevíra v Boha se může časem měnit-zejména pak v souvislosti s nemocí či stářím.
Asi by se toho našlo mnoho a těžko se to pojmenovává.
Já mám na věc ten názor,že Bůh je především naděje.
Je jedno,jak je viděn-ale vnitřně je to naděje,vyplývající ze strachu ze smrti,pocitu zmaru a beznaděje.
Chtěl bych také věřit-ale nejde mi to.
Snad nakonec nebude tak zle…..
Ostatně,mrtvý už každý byl celé věky,všichni víme,jaké to je.
Před tím,než jsme se narodili jsme totiž byli…mrtví.
Astr zřejmě jen reagoval adekvátně na nový komentář Kláry, který „zapadl nahoře“ (pátý shora) 😊. Obojí – takhle pojatý ateismus i víra – jsou v tomto případě na stejné úrovni a tohle chtěl zřejmě Astr naznačit – decentně dámě Klárce :-).
Jinak souhlas s tebou, vittto. Poslední dva řádky – fakt dobré.
Já vím..
Ale to se mi právě nelíbilo,mám dojem,že se Astr vyjádřil o kousek mimo.
Ta Klára nerozporuje mezi slovy „vědět“ a „dokázat“.
Zpochybňuje Boží existenci na základě určitých logických pochodů.
Zároveň dává vysvětlení,jak ona vnímá slovo „Bůh“.(energie)
Myslím,že si toho ani nevšimla.
Kromě toho tam má zásadní chybu.
Bůh neměl podle věrouky otce,Bůh byl právě tím otcem.(dle mých chabých vědomostí)
Ovšem to tvoje uchopení je dobré.
Klára píše se stejným fanatismem o svém ateismu-jako věřící o své víře…tedy to posunula na stejnou úroveň,i když se nezjištně prezentuje jako ta lepší.
„Ostatně,mrtvý už každý byl celé věky,všichni víme,jaké to je.
Před tím,než jsme se narodili jsme totiž byli…mrtví.“
Myslím že nikdo neví, vittto. Ani ti kteří věří tomu že si vzpomněli na svůj minulý život, ani ti kteří věří tomu že se rozpomínají na nějaké své duchovní bytí. Pokud by měli pravdu, stejně by si vzpomínali jen na tu etapu své existence, kdy byli aktivní a tedy živí (byť třeba nehmotní).
Co je mrtvé, to o sobě neví a tedy o sobě ani nemůže nic vědět. Ani to jaké to je.
Ale jinak souhlasím se vším co jste výše napsal s výjimkou definice Boha coby naděje. Bůh je Bůh a nic jiného. Samozřejmě, subjektivně může být vaší (nebo kohokoli jiného) nadějí, stejně jako váš přítel, doktor, záchranář, hasič atd. To vám nikdo nemůže vzít pokud sám nebudete chtít. Ale naděje vždy bude jen tím co spojuje toho kdo ji má s tím do čeho/koho ji vkládá. Jde o vztah – ne o vlastnost.
Což ale vůbec neznamená že: „Slovo Bůh je slovem bez významu.“
Naopak má význam naprosto jasný. Bůh je ten kdo:
1) vše zná
2) vše dokáže
3) je všudepřítomný
4) je věčný
a žádný z těch bodů nesmí chybět.
Jméno, emoce, záměry, podobu a já nevím co všechno ještě, si k tomu základu může každý věřící doplňovat jak uzná za vhodné a nebo jak mu to jeho víra velí. Může se na těch „doplňcích“ shodovat a nebo se o ně hádat s kým chce ale ta základní charakteristika je „nedotknutelná“. To je prostě význam slova Bůh.
Ostatně, žádná slova bez významu neexistují. Lze vytvořit mnoho řetězců hlásek či písmen nic neznamenajících. To ale nejsou slova. Slovo je takový řetězec který něco znamená – tedy má význam.
Milane omlouvám se. Teď jsem si všiml že o neexistujících slovech bez významu píšete už zde:
https://janica9.wordpress.com/2010/11/01/868993-slovo-buh-je-slovem-bez-vyznamu/comment-page-1/#comment-254
Nechtěl jsem vám „ukrást“ myšlenku. Holt máme stejný názor. :-)
Nejde mi o vzpomínky.
Jde mi o neexistenci.
Vzpomínky jsou doménou živých.(v jakékoliv teoretické formě)
Neexistence je pak výsadou mrtvých.
Ať už jde o tu před zrozením-tak o tu po smrti.
Ani mě nejde o vzpomínky. Oponoval jsem tomu že: „…všichni víme,jaké to je“
Nevíme a nemůžeme vědět, protože není možné vědět o své neexistenci.
Dobře..ale to mě chytáte za slovíčko.
Jestli jste pochopil tu myšlenku-tedy to „všichni víme,jaké to je“-jak by jste to napsal jinak?
Vittto, já nevím jak bych mohl jinak formulovat myšlenku se kterou se vůbec neztotožňuji. Ani když do své úvahy zahrnu to rozšíření o neexistenci.
Z mého pohledu neexistence = nebytí.
To co není nemůže zažívat žádnou zkušenost ze svého nebytí (neexistence).
Tedy – logicky – to co teď zrovna je nemůže nic vědět o své předchozí neexistenci.
Mohu uvažovat a nebo se i zpětně dopátrat například toho jak řešili dopravu indiáni, do té doby než na jejich území přivezl bílý muž koně. Tedy jak se u nich projevila, z jejich pohledu, neexistence koně. Pro ně kůň nejdříve nebyl a pak najednou byl, což ovlivnilo jejich životy. Pokud by se o toto zajímal kůň, dozvěděl by se jak se ta jeho neexistence do života indiánů promítla, ale o tom jaké to je nebýt koněm (neexistovat) by mu to stejně nic neřeklo.
Člověk (coby živočišný druh ale i coby konkrétní osoba) si může vytvořit model svého současného prostředí, do kterého sebe sama nezahrne, a tak získat nějakou představu o tom jak by vypadalo bez jeho výskytu, ale rovněž se tak nedozví nic o tom jaké je to nebýt (neexistovat).
Není mým záměrem vás jakkoli chytat za slovíčko. Pokud se domníváte že jsem vaši myšlenku nepochopil a hovoříme každý o něčem jiném, tak tu myšlenku nějak upřesněte.
Já tedy měl na mysli…vy to berete tak jakoby „doslova“-ale tyto úvahy nejdou moc slovy popsat.
To jich je dost málo.(těch slov)
Jak vy si třeba představujete smrt?
Já si myslím,že každý si ten stav nějak představí.
O tom jsem psal.
Já si smrt představuju tak,že to bude stejné,jako než jsem se narodil.
Ovšem je třeba říci,že nejsem fanatickým ateistou-tedy pak jsou zde určité možnosti.
Buď bude smrt materialistickou neexistencí-a tedy to skutečně bude stejné,jako před zrozením.
Nebo bude smrt jen přechodná fáze nějaké reinkarnace-ale i tak to bude stejné,jak před zrozením,jen si na to upamatuji až po té smrti.
Nebo se vrátím po smrti tam,(resp.moje duše),kde už byla-tedy i to bude stav podobný tomu před zrozením.
Zde podotknu,že možností,jak by to teoreticky mohlo být-je opravdu hodně.(byť měřeno lidským rozumem všechny končí degenerací,či nějakým naplněním kapacity-a když si nebudu pamatovat svou minulost,už to nebudu já)
Svým způsobem je ale zbytečné se tím zabývat-já,abych byl upřímný-nemám lidi,co se smrtí nějak více zaobírají moc rád.
Konkrétně to jsou ty kecy,jak se s tím musíme smířit,jak je to přirozené,jak je to div ne povznášející.
Přitom jistá je na tom jen ta smrt a také to,že se umřít nikomu extra nechce,když tedy není zrovna total v prdeli.
Ale raději napíšu,že o tom takhle v nějakém…řekněme úzkém kruhu,pokecám rád.
Ale celkově…ti lidé,co se s tím jakoby smířili nebo se tím donekonečna zabývají si sami o sobě myslí,že jsou něco víc,jak ostatní,co se úplně obyčejně bojí.
Blbečci….natáhnou ty ráfky úplně stejně-a budou z toho stejně vykulení,jako každý jiný.
Jo…dokud člověk neumírá,to se to kecá….
Aha.
Tak v tom případě bych tu myšlenku vyjádřil slovy: „Všichni si o smrti něco myslíme.“
Janiko diky za pochopeni :-)
Musim opravit co jsem o onom lidovem a polopatistickem prikladu napsal v poznamce;
Mozno brat I jako priklad jak lze NEporozumet slovu ci jak ho pouzit ci az zneuzit :-)
Tuseni mne nezklamalo, I zde nastal pripad viz odkaz pana Mudry:
To, že se člověk dostává do situace, kdy mu ostatní nerozumí a to se stává vždy, když hovoří s někým, kdo jeho slovům přikládá jiný význam než on sám, nebo kdo se nalézt význam jeho slov vůbec nesnaží:-)
A primo ucebnicovy priklad jineho chapani vyznamu slov budiz veta:
Ostatně,mrtvý už každý byl celé věky,všichni víme,jaké to je…
Jsou proste lide kteri si vyznam nektereho slova prekladaji do sveho vnitrniho chapani vyznamu slov a proto muze nekdo se svym vlastim superanticontramulteextraunikatnim porozumenim slovu „mrtvy“ projit celym zivotem a nikdy s tim nenarazi na problem,
naopak jiny muze zjistit az diky internetu ze to nekdo vnima jinak a take muze platit ze dite z 1 obecne na otazku co si predstavuje pod slovem mrtvy vam odpovi ze mrtvy je ten kdo umre.
Cili aby se nekdo stal mrtvym musi zemrit.
Z toho vyplyva ze pokud se nekdo nenarodil nemuze byt mrtvy !
Dosud nenarozeny nemohl zemrit proto ani byt mrtvy .
Pred narozenim neexistoval! Ani jako zivy ani jako mrtvy.
Ale abych nenarazil I na blogu u Janiky na nejakeho vyznavace viry kontinentu Asijskeho, tam veri v reinkarnaci a mnohonasobna zrozeni!
Encyklopedie o tom rika ze:
Reinkarnace je centrálním principem indických náboženství, ale byla uznávána i historickými osobnostmi jako byl např. Pythagoras, Platon a Sokrates. Je také běžnou vírou keltských druidů, členů theosofické společnosti, kmenů na Sibiři, v západní Africe, severní Americe, či Austrálii.
Vzdy ale plati ze napred je NIC pak zrozeni a pak smrt. tedy pokud nejde o pripad reinkarnace a dotycny se prave nenachazi v nektere jeji fazi :-)
V bibli take je psano ze Jezis vstal z mrtvych.
Bohuzel Novy zakon nema zatim pokracovani a nevi se jak to z mrtvychvstani prozival a vnimal.
Ale dozvime se, neb se tam pravi ze se k nam vrati :-)
Az se dozvime verim Janiko ze date pokracovani na toto thema :-)
Amen
No vidíte,Astře.
To samé co Kamil.
Pokud jste tu mojí myšlenku pochopil-tedy to „Ostatně,mrtvý už každý byl celé věky,všichni víme,jaké to je…“,pak se pokuste napsat jí jinak,samozřejmě lépe.
A mě se zdá,že jste jí pochopil,protože při vaší hře se slovíčky to říkáte celkem dobře.
Mrtvý je až ten,kdo zemře.
Nic-méně já tam používám též slovo „neexistence“-to by bylo třeba přesnější.
Mno…ale i tak si myslím,že jsem to napsal dobře-protože účel toho sdělení-tedy že mrtvý už každý byl-nebylo to přesně popsat,aby se to nedalo napadnout-ale aby to čtenáři pochopili……
Jeste k nadpisu clanku:
Slovo Bůh je slovem bez významu.
Tvrdí to Rudolf Carnap v proslulé stati Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka.
Jelikoz kazde nabozenstvi na teto planete ma sveho Boha a tech nabozenstvi je temer tisic a jenom krestanska vira cita kolem 1 milliardy dusi a tel, tel a dusi ktere v Boha veri, pak si lze odvodit ze jim (vericim) slovo Buh neco rika, tedy neni to slovo bez vyznamu.
To ze vedec Rudolf Carnap toto slovo nenachazi tak jasne formulovane jako treba Pythagorovu vetu ci Maxwellovy rovnice jeste neznamena ze
Slovo Bůh je slovem bez významu.
Jak pro koho :-)
Vyzval jsem jednoho opravdu vericiho aby se vyjadril, ale zatim se nedostavil…
zamyslenie
( by mohol tu niekdo, temu rozvynut )
“ Miso je v kome… smutne
Slobo sa pyta – KDE BOLI PRESSky , ked bol Miso este zdravi ?…“
ked az teraz vytiahli:
http://www.dailymail.co.uk/news/article-2609429/Michael-Schumacher-SUED-causing-motorbike-crash-Spain-ski-accident-despite-coma.html
http://www.krone.at/Sport/Pkw-Unfall_vor_Ski-Drama_Biker_zeigt_Schumi_an-Crash_in_Spanien-Story-401546
__________________________________________________________
ZDROJ Esp.
El otro accidente de Schumacher
diariodesevilla.es
( R. P. , bormujos | Actualizado 23.02.2014 – 05:01 )
Al colisionar contra el coche de Schumacher, el motorista Francisco M. A.
se cayó y sufrió una fractura de muñeca de la que fue operado pero aún no ha recibido el alta definitiva.
El propio Schumacher,
como muestra la imagen que acompañaba esta información,
se apeó del vehículo y comenzó a auxiliar al joven mortorista
http://www.diariodesevilla.es/article/provincia/1715657/otro/accidente/schumacher.html
http://www.online-slovnik.cz/prekladac
ps/ viem
patrilo by to investig lovcom senzacii
http://www.tvnoviny.sk/domace/1750514_darcovia-organov-dobrovolne-riskuju.-nelegalne-sa-pretekaju
kt. dookola melu o „Darcovstve orgánov“
Åååle …
Teda ako to je s tu tkzv. ,, novinarsku etiku, Janiko
Slobo, nepochybuji o tom, že tento komentář má hluboký smysl, jak u tebe bývá zvykem. Ale omlouvám se, je to tak zašifrované, že ba luštění prostě nemám sílu. Nešlo by jasně a srozumitelně vyjádřit, o co jde? Alespoň pro příště, prosím.
Překvapuje mne tolik kommentářů k takovému nesmyslu! Pan Carnap zřejmě nezná Tao Te Ťing ani apophatickou theologii. „Tao, které můžeme pojmenovat, není věčné a neměnné tao“. Je to právě tak, že kdyby slovo Bůh mělo význam ve smyslu „X je Bůh“, tak by X žádným Bohem nebylo! Teprve přesahuje-li všechny pojmy a možnosti jazyka, teprve pak je to pravý Bůh. Víme o něm, jaký není, ale v zásadě nevíme, jaký je (nebo jen velmi omezeně).
Tohle miluju vidět moudrost v tom co nejméně pochopitelném :-). To je jasné, Vodníku, jen blbec řekne, když vidí jablko „To je jablko“. Inteligent musí normálně pojmout podezření, že všechno je vlastně jinak ;-).
Pro „běžný“ hovor o Bohu (i takový který vede věřící s nevěřícím) si vystačíme i s tím omezeným obsahem slova Bůh, který nastiňuji výše:
https://janica9.wordpress.com/2010/11/01/868993-slovo-buh-je-slovem-bez-vyznamu/comment-page-1/#comment-15664
Nicméně, i omezený obsah je obsahem, má tedy svůj význam a pak, dle mého mínění, nemůže jít o slovo bez významu.
Mimochodem, přemýšlel jsem o tom, jestli je křesťanství jediným náboženstvím které nedává Bohu jméno, protože jsem si žádné jiné náboženství s nepojmenovaným Bohem nevybavil. Nenapadá nějaké vás?
Tao. Jahve taky není jméno v pravém slova smyslu. A naopak v křesťanství má druhá osoba přesvaté Trojice jméno: Kristus.
Hmm… Taoismus vnímám spíše jako filosofii než jako náboženství. Podobně to mám u Budhismu. No a Kristus je jméno božího syna který vždy o Bohu hovořil jako o otci, aniž by ho jmenoval. Je fakt že Jahve se v Češtině nejčastěji překládá slovem „Hospodin“, což odpovídá slovu „Pán“ a to není jméno. Na druhou stranu „JHWH“ (Jehova), zjevil Bůh Mojžíšovi v hořícím keři, tak že to lze brát i tak že Izraelité jméno Boha znali, jen se vyhýbali jeho vyslovování a proto používali slovo „Pán“ případně označení „to jméno“. Pak by ovšem „Pán“ nebylo v překladech Bible přímým překladem nýbrž přizpůsobením se vyjadřování Izraelitů. A pokud Izraelité hovoří o jménu („to jméno“), pak jejich Bůh (Elohim) jméno má.