Angažovaná občanka

K videu: mladík se šel projít po Kyjevu s georgievskou stužkou. A „přepadla“ ho ukrajinská žena, přesvědčená o své pravdě v boji za „jedino-ukrajinu“. Nemusíte všemu rozumět, je to výmluvné i tak. Nechutné scéně dominují výkřiky typu: „Já nejsem žena, jsem majdanovka.“

Charlton Heston v článku „Jak vyhrát kulturní válku“ říká, že „přikazování, co si smíme myslet, se vyvinulo do přikazování, co smíme říkat, takže přikazování, co dělat, nemůže být zas tolik pozadu“, přičemž za jednu z hlavních chyb považuje takzvanou politickou korektnost, a vychvaluje občanskou neposlušnost jako ctnost, která stála i u samotného vzniku USA. „Aby tento národ dlouhodobě obstál, apeluji na vás, následujte posvátné stopy velkých neposlušností v historii, které osvobodily vyhnance, založily církve, potřely tyrany, a ano, v rukou zdivočelé ozbrojené lůzy a několika velkých mužů, ve Slávě Boží, vybudovaly tuto zemi.“

Na Charltona Hestona navazuje Nerevar článkem „Jak prohrát kulturní válku“.

Ve stručnosti, pokud to dobře chápu, oba články vyzývají občany, aby jen neseděli se založenýma rukama a něco aktivně dělali proti nešvarům, které se jich dotýkají. Přičemž Nerevar označil za strůjce všeho zlého, a tedy za nešvar, proti kterému se má občansky uvědoměle bojovat, takzvané „sluníčkáře“ a spol.: „Skutečnými původci téhle katastrofy jsou ale „sluníčkáři“, „vítači“ nebo „pravdoláskaři“.

A jsme u toho: všichni vyzývači k občanské aktivitě a statečnosti považují za takto správně angažované pouze ty, kteří smýšlejí stejně, jako oni. Kdo smýšlí jinak (kupříkladu je „sluníčkář“), není ANGAŽOVANÝM OBČANEM, ale NEPŘÍTELEM.

Měli bychom si uvědomit, že pokud vyzýváme k občanské angažovanosti jako takové, pak musíme přijmout všechny její formy. Anebo změnit rétoriku a „vyzývání“ podmínit. Bylo by to logičtější a dávalo možnost nepřijímat jako vzor chování kupříkladu výše uvedenou občanku Ukrajiny.

Advertisements

90 comments

  1. Janika

    Berte, prosím, jako pokus o polemiku a můj osobní komentář ke dvěma zajímavým článkům, u nichž komentáře přidávat možné není.

    • Kamil Mudra

      „Anebo změnit rétoriku a „vyzývání“ podmínit.“
      V tomto zřejmě vždy padne kosa na kámen. Těžko lze očekávat shodu v tom jak a čím by mělo být podmíněno, což se nejčastěji projevuje tak že „podmiňovatel“ drží v ruce klacek :-(

      • Janika

        No, je to těžké. Říct jako upřesňující pokyn lidem: „přemýšlejte vlastní hlavou“, „nebuďte blbci“ to je taky na nic, když je vyzyvatel přesvědčen, že to myšlení vlastní hlavou a nebytí blbcem znamená mít stejné názory, jako on.

      • mistralius

        Možná by se měl někdo zeptat Kamila, zda má stále spojení s Geonem, protože bez jeho ideového vedení se zde proháníme jako stádo splašených ovcí.

        • Tribun

          To bych snad ani Kamilovi nepřál, protože podle mých informací Geon před časem zemřel.

          • mistralius

            Nevím co na to říct. Když jsem objevil filozofii v podání Geona, četl jsem pečlivě ty jeho sálodlouhé statě pod vlivem krabicového vína, což mi přinášelo zvláštní potěšení, koupil jsem si Bytí a čas a Geonovi, jakožto i jiným jsem sprostě nadával, za což se můžu omluvit, ovšem nevím jestli nebudu nadávat dál.

        • Kamil Mudra

          Možná máte mistrále na mysli kontakt spirituání? Odpovídám tedy že nikoli – spiritismu a šamanismu jsem se doposud věnoval pouze v teoretické rovině.

  2. mistralius

    No jako obvykle reaguji OT. Možná si v České televizi uvědomili, že naše území SKUTEČNĚ NEOSVOBODILI američani, ale Rudá armáda a ČT (zde je mé ocenění) vysílala jednak pentalogii Osvobození (od Juraje Ozerova) a hlavně ŠOK (v pozitivním smyslu) film Bojovali za vlast (197)t, Sergeje Bondarčuka, což fanoušci filmového plátna museli (je to delší stopáž) doslova vymlsat až do dna.

    • Janika

      Ale zase TV nepřechval, mistrale. 9.května před polednem z ničehož nic výpravná pohádka, přestože to sváteční den nebyl. Jako ti komunisti blahé paměti, když bylo třeba národ udržet doma, aby nikdo nešel do ulic.

      • mistralius

        Ahoj Janiko

        ulice mě v součastnosti netáhne, jak říkali staří fousatí revolucionáři, k tomu musí být PODMÍNKY

  3. Ondřej

    Občanské aktivity úzce souvisí s občanskými sdruženími s ty byly vzdy na tapete konzervativců pánem Klausem počínaje jako „samozvanci“, co ruší politikům s mandátem daným od voličů klid na praci nerušeně vládnout.

    NGOisti a humanrightisti měli být ti co nám takto „ruší“ parlamentní demokracii. Že je to cesta k tyranii politickych stran, naslouchajicich občanům jen krátkou dobu před volbami, je snad každému jasné.

    I když je tu nemálo těch, co si myslí, že když jednou jsou v sedle ti, co jim zrovna oni fandí, že tomu tak musí být navěky, a že se nemohou i oni ocitnout na straně těch nespokojených s tím či oním, a že by to chteli svoji občanskou angažovanosti napravit. Když ale ti moznost obcanske aktivity upirali drive těm co se ocitli vuci vládě v opozici a se kterými mohou mít časem na danou věc třeba shodný názor, pak vede k tomu, že se lidé nedokáží nikdy spojit aspoň v konkrétní věci, protože ti co jim bylo předtím od nich upirano sluchu, jim pak nebudou důvěřovat. To vede k permanentní roztříštěnosti spolecnosti a to je samozřejmě záměr těch politiku, co takto vydrží v parlamentních lavicích a tedy u moci, skoro celý život, a klid na práci tak budou mit jako definitivu.

  4. tresen

    Nerevare, jestli se vyskytnete, nemohl byste nám prozradit, které tři věty vám vlk vyhodil?
    Třeba by mi to pak celé dalo víc smyslu.
    Věřím, že zdejší osazenstvo není až tak útlocitné /jak se vlk domnívá o „kosířích“/, aby ho to sklátilo.

    • Nerevar

      Nemohl, asi ztížená schopnost se orientovat ve vlastním textu. V noci po odeslání mi došlo, že by některé pasáže mohly vyznít jako výzva k pogromu na „sluníčkáře“, což jsem vlkovi napsal. Odpověděl, že přesně to vyhodil. Ale hledat chybějící části, to snad někdy jindy, až bude čas a jasnější mysl.

      • taras2

        Obecně platí, že by si měl autor své dílo po sepsání ještě dvakrát přečíst, podruhé s odstupem jedné noci. Potom by ale měl na svém pojetí trvat a nedovolit zásahy do textu. Z druhé strany k cenzurním zásahům tendují školometští suchoprdi typu páně Čulíka. Vlk má – kromě málo snesitelné tendence k mnohomluvnosti – podobné sklony, o zákazu diskuzí ani nemluvě. Čímž nijak nezpochybňuji jeho realistický a velmi rozumný, analytický pohled na politické záležitosti.

        • Janika

          Podle mě by měl autor především jednoduše definovat, co vlastně chce říct. Pak už může umělecky beletristicky řádit, když už musí. Většinou aby člověk v těch beletriích hlavní myšlenku hledal jak jehlu v kupce sena.
          K zákazu komentářů na Kose – chápu to, jen se podívej, kam to vede, když admin komentující nezvládá.

          • taras2

            Nerevarův článek jsem četl dvakrát – a pořád nevím, co mi vlastně chtěl sdělit. Je proti sluníčkářům atd. nebo není? Co je ironie a co vážně míněno? Stejným neduhem trpí i jeho komentáře, tedy je na štíru s tvým požadavkem jednoduché definice hlavní myšlenky.

            Admin nemusí komentátory zvládat, není krotitel(ka) v cirkusu. Podle mého zákazem komentářů se ztrácí hlavní důvod blogování, kontakt s čtenářem a porovnání názorů. Je to jako kdyby na veselohře zakázali divákům smát se.

            • Janika

              „a pořád nevím, co mi vlastně chtěl sdělit“ – tak to jsme dva. Taky s tím mám u Nerevara i jiných problémy. Podle mě je to přemírou ironie, o které se dá těžko poznat, je-li ironií, či není. Autorovi je to jasné, ale chudák čtenář. Vážně, Nerevare, to je dobře míněná rada – pište jasněji a srozumitelněji, klidně polopaticky, i tak mají lidi problém s porozuměním.

              Admin by měl zvládnout, aby když se do blogu podívá náhodný kolemjdoucí, tak aby nedošel k závěrům o zaměření blogu přesně opačným, než se snaží prezentovat admin. Například když se sem někdo podívá a dojde k závěru, že jsem příznivkyně USA militantní politiky a považuji ji za skvělou a dobrou pro svět, že nesnáším Zemana, Rusko a Putina a podobně – tak je něco špatně a můžu to radši zabalit. A přitom nehodlám uvádět všechny ty nesmysly, co píší komentátoři s pro mě neslučitelnými názory, na pravou míru. To bych byla jako pes na řetěze.

              • Nerevar

                Neustále se snažím to zlepšovat. Příště to bude ještě lepší.

  5. tresen

    Ten Hestonův projev znám, je skvělý, i když americky patetický až na půdu.
    Zbraň jako atribut svobody je taky mírně mimo mé chápání toho pojmu, ale pořád mi to přijde jako adekvátnější symbol než cigáro pana poslance Kubery. Poznaná nutnost vypouštět smradlavý dým do hospodského ovzduší? Ó, vznešená svobodo….

    • Nerevar

      Tohle už je trochu BVP, ale v momentě, kdy začali zakazovat i falešné – nesmradlavé, reltivně neškodné – by snad každý mohl pojmout podezření, že zdraví nekuřáků „jim“ je zcela ukradené. Já to podezření mám už pěkných pár let.

      • tresen

        Motivací zákonodárců jsem se v tomhle případě nezabývala. Spíš paradoxem v myšlení obránců svobodného ničení vzduchu spolustolovníků. Skutečný liberál se toho totiž podle mne nedopouští – svou svobodu čoudit dobrovolně omezí v momentě, kdy kouř někomu vadí.
        Kdyby tohle řešení svobodomyslní kuřáci nabízeli, nebylo by třeba zákona.

        • Tribun

          Musím říct, že v životě jsem se s tímto intuitivním liberalismem setkal jen u Cikánů, slušní Češi svobodně hulí nekuřákům pod nos, co to jde.

          • Kamil Mudra

            A nebylo to tím že jim došlo kuřivo? :-) Já u nich vidím mnohem častěji obrázek: dítě na klíně a cigáro v hubě. O dětských kuřácích ani nemluvě. Jejich intuitivní liberalismus se projevuje spíše tím že si z rozmístěných zákazů kouření většinou nedělají těžkou hlavu.

        • Kamil Mudra

          Čím škodí spolustolovníkovi elektronická cigareta (může vonět po čokoládě, třešních….)?
          BVP znamená bojové vozidlo pěchoty, tzv. „bévépéčko“.

            • Kamil Mudra

              Za socíku toho bylo :-)
              Kupříkladu také platilo (a bylo dodržováno) nařízení, po jehož naplňování výše volá třešeň, že měl možnost jediný nekuřák „vypnout“ všechny kuřáky v místnosti prohlášením: „Prosím aby se zde nekouřilo.“. Jak vidno, svobodomyslným nekuřákům se toto řešení nezdálo postačující.

          • Tribun

            V tomto kontextu? Já vím, nebyl jsem na vojně, ale stejně mám pocit, že by mi to nepomohlo.

            • Nerevar

              Skoro správně. „Bojovému vozidlu pěchoty“ (BVP) se též obecně říkalo „obrněný transportér“, v armádním ptydepe „ótéčko“, to jest OT.

              • Seal

                Proboha, befko a OT se nikdy nebraly jako to samé :-( Zkuste mi spíš vysvětlit, proč se někteří internetoví borci dneska tak rádi hrajou na zkušené vojáky a podobné ranaře? Že by se tak snad snažili vysílat signál, že teda oni rozhodně nejsou nějací změkčilí humanisté nebo dokonce pacifisté?

                • Nerevar

                  Proč by se právě tady někdo měl snažit vysílat podobné signály?

                  (V kterém roce a u které zbraně jste sloužil Vy?)

                  • Seal

                    „Tohle už je trochu BVP…“, tenhle obrat jsem zatím vůbec neznal. Třeba je starší, anebo jste jej použil nahodile, ale sám víte, že každá doba si vytváří svůj specifický jazyk. V armádě jsem byl dost dlouhou dobu na to, abych prodělal „kulturní šok“, když jsem na počátku 90. let viděl „bojovou ukázku“ nějakého vojenského klubu. Ti mládenci se sice snažili, ale bylo to z hlediska celkového dojmu akosi nepresvedčivé. Možná to souvisí s nějakou tradiční představou „chlapáctví“, ale to dnešní internetové vojančení postarších ročníků na mě působí často tak nějak podobně (na rozdíl o doby, kdy se hlavně nostalgicky vzpomínalo na to, jak se „válčilo za Čepičky“ atd.; protože v těch případech se vždycky tak nějak poznalo, kdo si tu vojnu fakt užil, zařídil si včas modrou, anebo jí proplul třeba jako pětimetr).

                    • Nerevar

                      Když si můj táta poprvé přečetl Černé barony, nejdřív myslel, že panu Švandrlíkovi bude muset osobně vysvětlit, jaké to bylo u „pétépáků“ ve skutečnosti. Takže otázky nostalgie po službě v ČSLA patří spíš do gerontologie, někam do senilní demence v terminálním stadiu. I když – to moje „BVP“ by taky mohlo vyvolat jisté podezření.

                    • Seal

                      Buďte v klidu. Vaše „BVP“ vyvolalo podivení až s tím „OT“. Šmankote, vy a geront? To mě vážně přitom ani nenapadlo.

    • Janika

      „Ten Hestonův projev znám, je skvělý, i když americky patetický až na půdu.“
      Jde o to, co by zbylo po odebrání uměleckého dojmu = americké patetičnosti.

      • Nerevar

        Po odebrání amerického patosu tam mně osobně zůstává, že požadavek politické korektnosti je účinný nástroj k rozeštvávání lidí.

        Když mi – řekněme – zchromne ruka, pomůže mi nějaká léčba, rehabilitace, naučit se žít jako částečně jednoruký … ale povinné nasazování eufemismů ze mne menšího kripla neudělá.

        • Janika

          Tak já bych řekla přesně naopak – rozeštvává ta občanská neposlušnost. Politická korektnost zaručuje klid. Tím jenom konstatuji účinky na společnost, neříkám, že jedno je dobré a druhé špatné.

          • Nerevar

            Jen zdůrazním: “ … požadavek politické korektnosti je účinný nástroj k rozeštvávání lidí …“ jsem napsal.

            • Janika

              A já jsem napsala, že je to naopak.

              Ledaže rozlišujete „požadavek politické korektnosti“ a „politickou korektnost“. Na to by ale musel přijít jiný formát, aby to rozlišení smysluplně objasnil.

              • Nerevar

                Politicky korektní jste, když člověka, který nevidí, budete ukázněně a bez jakéhokoli vnějšího nátlaku nazývat „nevidomým“.
                Když Vás někdo bude neustále přerušovat a důrazně opravovat (zkráceně terorizovat) pokaždé, když řeknete „slepý“, požaduje po Vás politickou korektnost.

                Zdůrazňuji: Slovo „nevidomý“ musíte mít v krvi, abyste byla politicky korektní.

                • Janika

                  Korektnost je mlčet, když král je nahý. Nekorektnost je vykřiknout, že král je nahý.
                  Požadovat korektnost není ani tak opravování a peskování a je těžké rozeznat ty, co to aktivně nařizují a vyžadují a ty, co se „jen“ podřizují. Anebo ty, co tomu i věří. Prostě může to být docela obludnost, žádné slovíčkaření.

                  • Nerevar

                    … a vyžadování korektnosti, je odebrat to dítě rodičům a svěřit ho do péče sociálky, protože u rodičů je ohrožen jeho zdravý a všestranný rozvoj. (Podle povahy režimu představovaného nahým králem je možno rodiče nechat zmizet nebo léčit.)

                    Myslím, že si rozumíme.

  6. Tribun

    No, Janiko, objevila jste Ameriku. Ale to nevadí, alespoň teď budete snáze věřit tomu, že existuje.

    • Janika

      Tribune, jak vidím, tak mnozí další ji dosud neobjevili. Míra nepochopení toho, co jsem se snažila sdělit, je dost otravná a odrazuje od dalších pokusů…

  7. MaB

    Charlton Heston není sám, zastánců občanské neposlušnosti přibývá každým dnem i zde.
    Stále víc lidí, a to ze všech sociálních vrstev, se v poslední době denně staví mimo legalitu ve jménu ideálu.
    Odmítají tvrzení, že jsou delikventi, kteří tak ohrožují nejen veřejný pořádek, ale i samu demokracii. Řikají, že jakožto zodpovědní občané hledají nové politické zbraně, kterými by ji posílili a tím zachránili.
    I oni argumentují tím, že za všechny legitimní historické změny (sociální, politické, právní) vděčíme právě nelegální neposlušnosti.

    • Nerevar

      Zahltit telefon arogantního úředníka přece není ohrožení demokracie. Pokud ano, pryč s demokracií.

      • Janika

        Zahltit telefon úředníka, který se mi nelíbí, je tedy považováno za správné. Napadat slovně na ulici spoluobčany, na nichž mi něco vadí, jako to předvedla dáma z videa – to už ne? Kde je ta hranice? Jen se snažím upřesnit definici pro tu správnou občanskou neposlušnost.

        • Nerevar

          Úředník a okolojdoucí jsou zcela odlišné kategorie.

          Byla Charta 77 aktem občanské neposlušnosti? Pokud vím, byla to jen výzva, ať stát začne dodržovat vlastní zákony. A viděli jsme ten povyk.

          • Janika

            Tak to mi vysvětlete, ty kategorie, vůči kterým je třeba se ozvat a vůči kterým to nemá význam, prosím.

            • Nerevar

              Ozvat se je potřeba vyždycky. Pokud někdo z titulu veřejné funkce jedná proti lidem, ozvat se je povinnost. Naopak, ozvat se v žádném případě nesmí nositel té funkce, kydání špíny patří k riziku té funkce. (Proto nepochopím, že když onehdy Miroslav Kalousek na ulici napadl povykujícího (neházel vajíčka ani šutráky) mladíka, ozvalo se jen pár ojedinělých hlasů. Umíte si představit, že by takový Jiří Paroubek podobně „srovnal“ nějakého z vrhačů vajec?)

              • Janika

                Do těch veřejných funkcí zahrnujete všechny úředníky? Policisty, státní zaměstnance, pak tedy i učitele, nebo koho přesně?

                • Nerevar

                  Poslanec není jen tak nějaký úředník.

                  Jinak ale každý, na koho je delegována nějaká autorita nad druhým, s něčím takovým (projevy odporu nesouhlasu) musí počítat. Zkrátka musí Jinak jsou všechny řeči o demokracii jen další kouřová clona. I ta myš se snaží zmizet, když se objeví kočka. Lidi nejsou myši.

                  (Ano, učitelka, zdravotní sestra, úřednice za přepážkou na sociálce, ti všichni mají nad druhými navrch tak nějak „ze zákona“, takže proti jejich případné zvůli musí být možnost sebeobrany. Že pár spratků někde umořilo učitelku k smrti, to je neodpustitelné selhání zaměstnavatele té učitelky. Ale je známá celá řada případů, kdy učitel dohnal k studenta k sebevraždě. Jsem na straně té nebohé učitelky, ale musím trvat na svém.)

                  • Janika

                    Toho jsem se obávala. Rozdělení obyvatelstva na „my“ a „oni“, a těch předem určených terčů jsou mraky.

                    • Nerevar

                      Kdo musí poslouchat, musí mít možnost se i bránit. My musíme poslouchat. Oni nařizují. Tak tomu je od nepaměti. Většina lidí chce s učiteli, zdravotníky i s úředníky vycházet po dobrém. Přece nechcete tvrdit, že tyhle kategorie jsou a priori lepší lidé, kteří jsou tabu.

                      (Mimochodem, jaký názor máte na výše zmíněný případ ministra bijícího lidi na ulici a „ikonu zla“ pod palbou vrhačů?)

                    • Janika

                      Jaképak poslouchat? Uředník, policista, učitel, zdravotník „nám“ přece slouží, pomáhají. Nám v uvozovkách, protože role se mění, my všichni jsme střídavě v té či oné roli.

                  • MaB

                    Nejvyšší správní soud uvádí:
                    „Pokud se jedná o osobní útoky na fyzickou osobu (úředníka) a na
                    její soukromí, rodinu, původ atd., lze toto řešit podáním návrhu na projednání přestupku
                    ublížení na cti dle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích nebo podáním oznámení pro
                    podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 49 odst. 1 písm. c) zákona
                    o přestupcích, nejde-li o urážku, ale vyhrožování újmou na zdraví, drobné ublížení na zdraví
                    či jiné hrubé jednání.

                    Úřední osoba, resp. oprávněná úřední osoba z titulu výkonu své funkce
                    neztrácí základní lidská práva a svobody, deklarovaná Listinou, a jakkoli je vztah občan –
                    „úředník“ v mnohém asymetrický, i zde platí všeobecně uznávaná pravidla slušnosti
                    a občanského soužití. Není důvod, aby byl „úředník“ z ochrany garantované ustanoveními
                    § 49 zákona o přestupcích vylučován.“

                    Nejvyšší správní soud rovněž uvedl, že za urážlivá podání můžeme považovat
                    nejenom ústní a písemná sdělení, ale také neverbální projevy (např. vulgární posunky,
                    úšklebky, vyplazování jazyka), které útočí na autoritu a odbornost správního orgánu nebo
                    důstojnost, čest a dobrou pověst úředních osob,

                    • Nerevar

                      Dobrý klacek na všechny, co by se odvážili pípnout. Pípání je často také riskantní.

                    • tresen

                      Nerevare, máte to nějak popletené.
                      „Kdo musí poslouchat, musí mít možnost se i bránit. My musíme poslouchat. Oni nařizují. Tak tomu je od nepaměti. Většina lidí chce s učiteli, zdravotníky i s úředníky vycházet po dobrém. Přece nechcete tvrdit, že tyhle kategorie jsou a priori lepší lidé, kteří jsou tabu.“
                      Úředník nám nic nenařizuje, nanejvýš nás upozorňuje, co pro nás vyplývá ze zákonů. Pokud jeho praxe nepřejde do šikany, což by z jeho strany bylo překročení pravomocí, je „neposlušnost“ nesmysl. Proti nadávkám a vyhrožování má právo bránit se stejně jako kdokoli jiný.
                      Politik ve voleném postavení je na tom o něco hůř, ten by měl v tomto směru něco vydržet, protože jde do střetnutí za své názory, mnohdy kontroverzní, ne za daná pravidla.
                      Doufám, že Pelikán s návrhy na rozšíření trestnosti verbálních činů neuspěje. Je to hra s ohněm. Civilní právo je rozhodně lepší prostředek.

                    • Janika

                      Ano, popletené. Ale Nerevar je schopen vývoje :-). Nesmíme to jen hnát do krajnosti, to se potom skoro každý chlap zabetonuje na svých původních mylných stanoviscích.

                    • MaB

                      ;))
                      Muži bývají většinou „mono“, to znamená, že jim působí potíže dělat více činností najednou (na rozdíl od žen :)
                      Často se mi proto vybaví František, o kterém V. Vančura (Pole orná a válečná) píše:
                      „Když mu bylo mysliti, ustával v kydání.“
                      Platí i opak : Když mu bylo kydati, ustával v myšlení…

                      Muži „výjimky“ a muži bez smyslu pro humor, prosím, nečtěte ! :)

                    • Kamil Mudra

                      Však ona ta schopnost „mono“, tedy soustředit se na problém, má také své výhody. Ženy „výjimky“ a ženy dodnes nepoužívající automobil, pračku, ledničku…. a další domácí techniku, prosím, nečtěte ! :-)

      • MaB

        NUIT DEBOUT C’EST QUOI ? SUIVEZ 1h15 de NUIT DEBOUT EN …
        c3vmaisoncitoyenne.com/spip.php?article1006
        24 avr. 2016 – 1h15 DE NUIT DEBOUT EN VIDEO PAR AUXERRE TV 4ème Nuit
        Jen pro představu, co se děje denně už týdny v mnoha městech při výjimečném stavu, kdy je (normálně) shromažďování zakázáno

        NUIT DEBOUT: LA TOURNEE DES DESOBEISSANTS
        Noc vestoje, Turné neposlušných

        La tournée:
        – Paris, les 10 et 11 mai (de 19h à 22h). Rendez-vous devant la statue place de la République à 19h. Objectif: organiser une action non-violente contre le salon de l’armement Eurosatory, en juin.
        – Lille : le 16 mai. Contact: romainladent@desobeir.net
        – Marseille: le 16 mai après-midi. Contact: xavier@desobeir.net (06 64 18 34 21)
        – Montpellier: le 17 mai à 17h et le matin du 18. Contact: xavier@desobeir.net (06 64 18 34 21)
        – Brissac (34): le 18 mai après-midi et le soir. Contact: xavier@desobeir.net (06 64 18 34 21)
        – Le Mans: le 19 mai, toute la journée. Contact: remi@desobeir.net
        – Dijon : le 23 mai au soir et 24 mai. Contact: romainladent@desobeir.net
        – Antony: le 28 mai. Contact: xavier@desobeir.net (06 64 18 34 21).

        • Seal

          Nadekretovaný zákoník práce je samozřejmě hodně silné kafe…

          • MaB

            ad „Nadekretovaný zákoník práce je samozřejmě hodně silné kafe…“

            Obrazně řečeno, zákoník práce je jen jeden ze stromů lesa, který se chce kácet…

            Ten zdejší, r. 2015, má 3689 stran a váží 1,5 kg.
            Zatímco v Anglii ZP jako takový neexistuje, v duchu právní tradice anglické, zakodování zkona symbolizuje nepružnost a neùčinnost, právo má být schopno přizpůsobit se potřebám každého případu.

            O reformě zákoníku práce se (jenom) hovoří ve FR už moc let. Zde nešlo ani o reformu, ale o pouhé zjedenodušení. Diskutuje se několik měsíců, pro pravici není dost liberální, pro „levější“ levici je liberální příliš. Upravy jí nestačí, požaduje stažení zákona.

            Vláda tedy sahne k opatření, které jí nabízí Ustava, tj. k čl. 49-3, kdy zákon projde bez volby. Může jí být proto vyslovena nedůvěra a o té se hlasuje. Buď vláda padne, nebo ona i zákon zůstanou…

            • Seal

              Moc nechápu, proč fr. vláda sáhla po nečem takovém právě teď. Pokud bych byl fr. odborář, tak bych to v dané politické konstelaci vnímal hlavně jako vydírání.

              • MaB

                Proč ?
                1/ Protože reforma ZP je nutná (nezaměstnanost 10%) a většina národa si ji přeje. A to dokonce v té původní „tvrdé“ podobě před ùstupky odborům. „Imobilitu“ si tedy vláda dovolit nemůže.

                2/ Vláda už couvla ohledně zbavení občanství za akt terorismu, ustoupila odborům ohledně nedělního prodeje…

                Nepochopitelný je spíš postoj samotné levice, jejíž radikální část se de facto staví nevolbou zákona na stranu pravice.
                Dává tak argument opozici:
                „Jak chce Hollande sjednotit národ, když není schopen sjednotit svůj vlastní tábor ?“

                • Seal

                  Konkrétní francouzské návrhy samozřejmě neznám. Ale současné změny zákoníků práce obecně neřeší ani tak nezaměstnanost, jako spíš vedou k posílení prekarizace práce. Určitou výjimku představovalo Německo, kde šlo jenom o dočasná opatření spolu s dalšími stimuly k udržení hospodářské prosperity. U nich je v tom ale i kus bismarkovské tradice. Otázka nedělního prodeje ve vztahu k větší mobilitě pracovního trhu (pokud tam fr. vládní návrhy směřují) se mi jeví v letmém pohledu poněkud nesrovnatelně.

                  • MaB

                    Návrhy jsou pragmatické, byly vypracovány hlavně s ohledem na požadavky malých a středních podniků, které po nich volaly. To jsou hlavní zaměstnavatelé. A většina z návrhů je podmíněna vnitropodnikovými dohodami.
                    Zákon v původní podobě by býval prošel s 80% minimálně.
                    Francouzská populace představuje 1% populace světové, sociální dávky, jejichž tíhu nese z velké části zaměstnavatel, jsou 8%. To nemá obdobu.
                    Až nastoupí pravice, bude hluboká reforma jejím pvním krokem a bude to, jak kandidáti slibují, dekrety hned první 3 měsíce po nástupu. Většina národa schvaluje, extrémní levice doufá, že to bude odstartováním revoluce, jejíž podminky systematicky připravují. Už za rok se uvidi…

                    Národnost a nedělní prodej jsem uvedla jen jako ilustrací Hollandovy nerozhodnosti (mekkosti) , která je mu soustavně vytýkána. On to považuje jako snahu o konsens.

                    • Seal

                      Nevím, už jenom kvůli těm zmíněným malým a středním podnikům, ale každopádně děkuji za informace. Konsensus bych si spíš představoval tak, že by Hollande v nějakém předvolebním balíčku řešil hlavně situaci těch mladých Francouzů. K situaci ve Francii si sice občas můžu něco přečíst, ale ve srovnání s jinými zeměmi je toho u nás hodně málo. Je to samozřejmě škoda, protože ta kulturní blízskost (dříve spřízněnost) tu pořád existuje.

                • Nerevar

                  Myslel jsem, že francouzská levice jsou trochu jiní frajeři než ti podvraťáci kolem Dolejšího se Sobotkou.

                  Snížení ochrany zaměstnanců před zaměstnavateli jako recept na snížení nezaměstnanosti? Trochu (dost) to čpí pravicovým populismem. Což také vysvětluje, že „většina národa si to přeje“.

                  • MaB

                    To je omyl, Nerevare, populisté říkají, co si většina lidí přeje slyšet. Tady se lidem slibuje spíš opak, to churchillovské „krev, pot a slzy“. Jsou ale tetanizováni strachem z nezaměstnanosti a pochopili, že zaměstnanost záleží na schopnosti zaměstnavatele zaměstnat. Když ví, že má práci jistou jen na půl roku a ví, že nemůže zaměstnance propustit dříve než za 2 roky, tak ho raději nezaměstná. Vedlo by to k jistému bankrotu.
                    Lidé ve své většině nevolí pro populistku Le Pen proto, že jim hodně (nesplnitelného) naslibuje, ale proto, aby dali lekci politikům u moci.
                    „Levicových frajerů“ uvidite dnes v ulicích statisíce. Pragmatických nefrajerů zůstanou doma miliony.

                    Seale, máte pravdu, Hollande ale asi netušil, v jakém stavu zemi najde. Chyba byla, že neudělal hned po nástupu audit. Takto se mu nepravem přičítají i „hříchy“ předchůdců.

                    • Nerevar

                      „Schopnost“ zaměstnavatele zaměstnat lidi spíš závisí na poptávce po jeho produktech. Když neprodá, nemůže nikoho zaměstnat ani zadarmo. Politika škrtů je zhoubná i pro mnohého kapitalistu.

                  • MaB

                    To je presne to, co pisi vyse. .Kdyz nema jisté zakazky, nemuze nejen zamestnat na trvaly pracovni pomer, ale ani platit mzdu 8 trimestru, doba, po kterou nemuze zamestnance propustit.
                    Novy zakonik prace zkratil na 4 trimestry, ale i to je pro mnohé malé podnikatele mnoho. (zadali 2)
                    Odbory (ne vsechny) jsou neustupné : na socialni vydobytky nelze sahnout,

                    Kdyz podnik zkrachuje, zamestnanci jdou do nezamestnanosti (muze trvat az 48 mesicu), pak nasleduje RSA
                    cca 500 €/mesic, casove neomezeno
                    Majitel-kapitalista na nezamestnanost narok nema…

                    • Nerevar

                      Když ale kapitalista K zavře krám, sníží kupní sílu potenciálních zákazníků konkurence. Konkurence musí taky propouštět, to vede k dalšímu snížení koupěschopné poptávky. Znásobte to počtem zainteresovaných podnikatelů.

                      Je to jako vypustit močůvku do řeky; otráví to vodu každému.

                    • Ondřej

                      JIstě MaB, máte velmi velkorysý Zákoník práce, ale není to tak jednoduché. Kapitalista i přes riziko prodělku přeci jen má zisk a z toho by měl vytvářet určité rezervy, které by mohly řešit třeba dočasnou nucenou dovolenou pro ty co nemá práci. Něco jako je v Německu tzv. Kurzarbeit, kdy pracovník odpracuje jen max. do 20% svého fondu pracovní doby a dostane 70% mzdy. A teď pozor – podnikatel zaplatí 50% (tedy jasně většinu) a stát jen 20%. Myslím, že tento poměr, kdy podnikatel ačkoli nemá takový zisk z objemu provedené práce a přesto zaměstnanci PLATÍ jasně VÍCE než se podílí stát – je tou podobou solidarity, kdy opravdu podnikatel na sebe bere větší břímě a nežádá o vše stát. Je myslím dobré si uvědomit, že i když ve Francii je velké odstupné, že není nutné propouštět, když je možnost si část kvalifikovaných a firmě loajálních zaměstnanců podržet, i když jsou danou dobu placeni více než si odpracují.

                      Mně se ten německý systém líbí i proto, že dává jasně najevo, že zaměstnavatel a zaměstnanci jsou v době krize na jedné lodi a i když ten kdo tahá za kratší konec provazu je zaměstnanec a zaměstnavatel, i když nemá zisky, asi nežije asi v nuzotě, takže větší účast s těmi kmenovými zaměstnanci, kteří mu k těm ziskům v dobách konjunktury pomohli, v době, kdy naopak přijdou hubená léta je právě ona solidarita co není jen „one-way-ticket“, ale je oboustranná. A je jasné, že vždy musí být větší na straně zaměstnavatele jako toho, kdo má silnější pozici v oboustranném vztahu.

                    • MaB

                      Ondřejí, to je známý fakt, Němci jsou zde dáváni za příklad.
                      Potíž je v tom, že oni jsou disciplinovaní a mají rozumné odbory. Což není zdejší případ.
                      Viděl jste, jakému nebezpečí vystavují manifestující a policii ? Vcera 70 raněných. Zakuklení rozbíječí mluví německy a anglicky… O paralyzování ekonomiky nemluvě.

                      Co píšete, platí hlavně pro velké podniky. V Zákoníku ale nejde ani tak o firmy z CAC 40, jako o mikrofirmy do 10 zaměstnanců.
                      Např. za rok 2013 – 2014 jich zkrachovalo 85% = 63 000 = 7 každou hodinu. Na druhé straně nové vznikají, za jednu, která zavře, jich 7 začíná.

                      Z iniciativy „patrons“ (majitelé) byla založena AGS, kterou oni také financují. Je to pojišťovna zaměstnanců a garance v případě bankrotu,
                      Když dojde k soudní likvidaci podniku, soud jmenuje administrátora a zaměstnanci svého zastupce, který vyrovnávání kontroluje. AGS platí dlužnou mzdu, dovolenou, odstupné, případně podíl na spoluùčasti.
                      Podle odpracovaných let je to maximálně:
                      50 720 € pro zaměstnance , který odpracoval 6 měsíců
                      63 400 € – 6 měsíců až 2 roky
                      76 080 € – nad 2 roky
                      Zákon také přiznává zaměstnancům privilegium být první věřitelé. A oni mají, narozdíl od patrona, právo na nezaměstnanost. Malému „kapitalistovi“ se tedy může stát, že se octne doslova pod mostem.

                    • Petr Pelikán

                      Ondřeji,

                      v Německu sice existuje Kurzarbeit, ale stejně tak i Zeitarbeit/Leiharbeit a Werkverträge. Kurzarbeit se týká jen velmi velkých firem, jako třeba VW, Opel, Mercedes Benz, BMW, MAN, Siemens, Bosch a podobných a jenom stálých pevných zaměstnanců. Všeobecnou tendencí ale je, že velké množství pracovních míst je právě u těchto velkých firem obsazováno právě za pomoci Zeitarbeit/Leiharbeit a Werkverträge. Jakkoliv nemají jen stinné stránky a jsou i za určitých podmínek a situací prospěšné, ty negativní stránky, především na základě stále stoupající tendence uzavírat pracovní závazky na jejich základě, kde to jen jde, silně převažují. Mimo to je také nutné připomenout, že motorem německého hospodářství nejsou velké firmy, ale právě malé a střední, u kterých má Kurzarbeit jen málo uplatnění, nejen proto, že ve své podstatě ohrožuje jejich samotnou existenci, ale i na základě jejích podmínek, které musí být splněny.

                      MaB,

                      dovolím si zpochybnit, že německé odbory jsou rozumné. Ono je to spíš tak, že největší výhodou německých odborů je jejich stálá síla (i když pomalu už také mizí). V průběhu doby se odbory ale velmi změnily. Osobně znám již přes dvacet let jednoho z členů představenstva odborů IG Mettall v Norimberku, dnes mu je již přes 81 let. Na toto téma jsme (mimo politiky) vedli již nesčetně hovorů. To by ale bylo na dlouhou debatu.

                    • Ondřej

                      Jistě máte pravdu MaB i pan Pelikán ohledně rozdílu mezi velkými a malými podniky, nicméně i námitky Seala, že úpravy Zákoníku práce k větší „flexibilizaci“ práce vedou k stále vetsimu počtu prekarizovanych pracovních míst. Dánský systém tzv. flexucurity funguje na bázi participace vysokych daňových podvodů které subvencuji sociální podporu a vybalancovani nárůstu podpor v případě recese. Myslím, že Dánsko je obecně spolu s ostatními skandinávským zeměmi považováno za ty nejvíce se blížící „socialismu“. Možná by to mohl být recept i pro ostatní. K německým odborům. Souhlasil bych spíše s MaB, že jsou rozumné. Litý a neústupný boj, paralizace stavkami a nesmyslnými požadavky přivedly odbory Británii k neoliberalismu. K vládě Margareth Thatcherove.

        • Nerevar

          Neumím francouzsky. Je k tomu nějaký spolehlivý informační servis v angličtině? (V nouzi nejvyšší by stačila i němčina.)

  8. Ondřej

    Viděli jste tento trailer na v Německu již v kinech uvedených film na podzim minulého roku? Er ist wieder da…(Už je tady zas) v hlavní roli Adolf Hitler:-). Jistě je to zajímavý exkurz do současného vnímání symbolu, který když jsme si jisti, že jsme svá traumata už dávno překonali a poučili se z nich, reagujeme často tak, jako bychom si neuvědomovali, že se tento člověk i se svým publikem, může kdykoli vrátit. Jistě nebude už vypadat tak ahistoricky komicky, knírek a patka coby vizážistický styling jistě už dneska neletí, dnes spíše krátký sestřih, nagelované vlasy, piercing, ale osobnost a záměry by byly stejné…

    • Janika

      „Co by se stalo, kdyby se objevil skutečný Hitler, opakovaly by se dějiny?“
      Kam by vedl národy skutečný Vůdce, kdyby se nějaký zjevil, to je otázka.

        • Janika

          Proč fraška. Tu otázku nelze chápat doslovně, to je snad jasné. Přesto při ní mrazí, při představě, že se objeví osobnost, která jako krysař povede frustrované zblblé davy.

  9. MaB

    Ta otazka neni absurdni:

    http://www.francetvinfo.fr › Monde › Inde
    5 mai 2016 – En Inde, „Mein Kampf“ et Adolf Hitler exercent une surprenante fascination. De nombreux indiens voient le dictateur nazi comme un leader

    V Indii je Mein Kampf best seller, prodávajií se denně desetitisíce.
    Paravojenská extrémně pravicová ,organizace RSS, 6 milionů členů, teorie „čisté rasy“ Hindu, perzekuce menšin, židé = muslimové…

    • MaB

      Video se najde, staci napsat : Inde mein Kampf. Neni potreba rozumet

  10. lucka

    zajímavé. Kdo se odváží nejdříve mazat nesouhlasné názory a pak dát toto videjko? Kdo jiný, než Janika- pravděpodobně IQ- tykve